Fluorid sulfurylu

Fluorid sulfurylu
Struktura fluoridu sulfurylu
Struktura fluoridu sulfurylu
Model molekuly fluoridu sulfurylu
Model molekuly fluoridu sulfurylu
Obecné
Systematický název Fluorid sulfurylu
Anglický název Sulfuryl fluoride
Německý název Sulfuryl fluoride
Sumární vzorec SO2F2
Vzhled bezbarvý plyn
Identifikace
Registrační číslo CAS 2699-79-8
PubChem 17607
SMILES FS(F)(=O)=O
InChI 1S/F2O2S/c1-5(2,3)4
Vlastnosti
Molární hmotnost 102,06 g/mol
Teplota tání −124,7 °C
Teplota varu −55,4 °C
Hustota 4,172 kg·m−3
Rozpustnost ve vodě 0,2 % (0 °C)
Bezpečnost
GHS06 – toxické látky
GHS06
GHS08 – látky nebezpečné pro zdraví
GHS08
GHS09 – látky nebezpečné pro životní prostředí
GHS09
[1]
Nebezpečí[1]
NFPA 704
0
3
1
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Fluorid sulfurylu je anorganická sloučenina se vzorcem SO2F2. Je to snadno kondenzovatelný plyn, s vlastnostmi podobnými fluoridu sírovému, je odolný vůči hydrolýze až do teploty 150 °C. Má neurotoxické účinky a jde o silný skleníkový plyn, je široce využíván jako insekticid určený k regulaci termitů.

Struktura a příprava

Molekula je tetraedrická, se symetrií C2v. Délka vazby S-O je 140,5 pm, S-F pak 153,0 pm. V souhlasu s teorií VSEPR je úhel O-S-O větší (124°) než F-S-F (96°).[2][3]

Lze jej připravit reakcí oxidu siřičitého s fluoridem draselným:[4]

SO2 + KF → KSO2F

a následnou reakcí vzniklé soli s chlorem:

KSO2F + Cl2 → SO2ClF + KCl

Následné zahřívání na 180 °C s fluorosíranem draselným poskytne konečný produkt:

SO2ClF + KSO2F → SO2F2 + KCl + SO2

Zahřívání fluorosíranu kovu poskytne také požadovaný produkt:[2]

Ba(OSO2F)2 → BaSO4 + SO2F2

Lze jej připravit i přímou reakcí oxidu siřičitého s fluorem:

SO2 + F2 → SO2F2

nebo reakcí oxidu sírového s fluoridem sírovým:[3]

2 SO3 + SF6 → 3 SO2F2

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Sulfuryl fluoride na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b Sulfuryl fluoride. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ a b WIBERG, EGON. Inorganic chemistry. 1st English ed.. vyd. San Diego: Academic Press xxxix, 1884 pages s. Dostupné online. ISBN 0-12-352651-5, ISBN 978-0-12-352651-9. OCLC 48056955 
  3. ↑ a b GREENWOOD, NORMAN NEILL. Chemie prvků. Sv. 2.. 1. vyd. vyd. Praha: Informatorium 793 s., 1 příl s. Dostupné online. ISBN 80-85427-38-9. OCLC 320245802 S. 851–853. 
  4. ↑ SEEL, F.; CZEREPINSKI, Ralph G.; CADY, George H. Potassium Fluorosulfite: (Potassium Fluorosulfinate). Příprava vydání S. Y. Tyree. Hoboken, NJ, USA: John Wiley & Sons, Inc. Dostupné online. ISBN 978-0-470-13240-1, ISBN 978-0-470-13168-8. DOI 10.1002/9780470132401.ch29. S. 113–115. DOI: 10.1002/9780470132401.ch29. 

Externí odkazy

Zdroj