Florine Langweil

Florine Langweil
Rodné jméno Florine Ebstein
Narození 10. září 1861
Wintzenheim, Francie
Úmrtí 28. prosince 1958 (ve věku 97 let)
7. pařížský obvod, Francie
Povolání sběratelka umění, kurátorka sbírky a filantropka
Ocenění Řád čestné legie
Příbuzní Richard Langweil
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Florine Langweil, rozená Florine Ebstein, (10. září 1861 Wintzenheim, Francie – 28. prosince 1958 Paříž, Francie) byla francouzská odbornice na orientální umění, obchodnice a sběratelka. Ve své době uznávána jako jedna z největších specialistek na umění Dálného východu.[1][2]

Biografie

Pocházela ze skromně žijící židovské rodiny hostinského Isaaca Ebsteina (1826–1884) a Barbe Ebstein (1822–1881) z francouzského Wintzenheimu poblíž Colmaru. Po úmrtí obou rodičů odešla do Paříže, kde od roku 1881 pracovala pro svého bratrance, který provozoval cukrárnu. V té době se seznámila a později provdala za židovského obchodníka s orientálními starožitnostmi Charlese Langweila (1843–1915) původem z Budyně nad Ohří. Roku 1894 Charles Langweil rodinu se dvěma malými dětmi opustil. Langweilová se bez řádného uměleckého vzdělání zapojila do specializované oblasti orientálního umění, ve které zastoupila manžela, vedla velmi úspěšný obchod a stala se respektovanou odbornicí.[3][4]

Odbornost Florine Langweil vystihuje nařízení francouzského ministerstva umění, které stanovilo, že bez jejího dobrozdání nebylo možné zakoupit žádné orientální umění do státních nebo státem podporovaných sbírek.[5]

První světová válka

V období první světové války společně s dcerami působila v předních liniích jakožto ošetřovatelka raněných.[5] Během roku 1915 založila organizaci La Renaissance des foyers en Alsace na pomoc válečným uprchlíkům a poskytla desítky rekonvalescenčních lůžek pro válečné raněné. Až do roku 1919 poskytovala prostory svého domu v Courcelles na ubytování kolem třiceti vojáků v rekonvalescenci.[6][7]

Druhá světová válka

Během druhé světové války se skrývala před SS. Úspěšně zatajila svůj židovský původ a do konce války pobývala na různých místech pod jménem Langlois. V průběhu okupace Francie byla část obsáhlé sbírky Florine Langweilové na příkaz Hermanna Göringa zabavena německými jednotkami. Většina uměleckých předmětů byla na základě činnosti Commission de récupération artistique navrácena až v roce 1949.[6]

Vyznamenání a ocenění

V roce 1921 obdržela v Alsasku Řád čestné legie za své humanitární působení během první světové války. Roku 1935 obdržela v Colmaru nejvyšší francouzské státní vyznamenání opětovně a byla povýšena na důstojníka tohoto řádu.[1][2] Byla držitelkou mnoha zahraničních vyznamenání.[5]

V rodném Wintzenheimu je připomenuta pamětní deskou (1966) a ulicí nesoucí její jméno.[2]

Odkaz v současnosti

Sbírka Florine Langweilové bývá příležitostně vystavena – Museum Unterlinden uvedlo část sbírky na oslavu výročí 150 let vztahů mezi Alsaskem a Japonskem v roce 2014.[8] Jednotlivá díla jsou uložena tamtéž. Muzeum totiž v období 1914–1958 obdrželo přibližně 250 uměleckých děl a většinu tvořilo dálnovýchodní umění od Florine Langweil. Darem byl získán taktéž obraz Portrait de Joseph Le Cœur od Augusta Renoira a další obrazy významných umělců. Byla jednou z mála žen, které působily jako obchodnice s uměním. V dějinách umění jsou ženy zmiňovány jen zřídka.[1]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c Association André et Berthe Noufflard: Madame Langweil. www.noufflard.eu [online]. [cit. 2024-01-23]. Dostupné online. (francouzsky) 
  2. ↑ a b c Florine Langweil-Ebstein. wintzenheim3945.free.fr [online]. [cit. 2024-01-23]. Dostupné online. (francouzsky) 
  3. ↑ Madame Langweil. wintzenheim3945.free.fr [online]. [cit. 2024-01-24]. Dostupné online. (francouzsky) 
  4. ↑ PIETRI, Jean-sébastien. 160 années d'échanges entre l'Alsace et le Japon. Journal du Japon [online]. 2023-05-07 [cit. 2024-01-24]. Dostupné online. (francouzsky) 
  5. ↑ a b c ŠTECH, Václav. Přes ostnaté dráty (Paměti českého tvrdohlavce). 1. vyd. Slaný: Knihovna Václava Štecha, 2010. 337 s. ISBN 978-80-254-9093-8. Kapitola Langweilové, s. 330–⁠337. Tištěno ve feuilletonu Národních listů. 
  6. ↑ a b Notices netDBA: LANGWEIL Florine [online]. [cit. 2024-01-24]. Dostupné online. (francouzsky) 
  7. ↑ Revue des établissements de bienfaisance. Gallica [online]. 1920-01-01 [cit. 2024-01-25]. Dostupné online. (francouzsky) 
  8. ↑ Le Japon à Unterlinden - Collection Florine Langweil, Exposition à Colmar - Musée Unterlinden: dates, horaires, tarifs. jds.fr [online]. [cit. 2024-01-23]. Dostupné online. (francouzsky) 

Literatura

ŠTECH, Václav. Přes ostnaté dráty (Paměti českého tvrdohlavce). 1. vyd. Slaný: Knihovna Václava Štecha, 2010. 337 s. ISBN 978-80-254-9093-8. Kapitola Langweilové, s. 330–⁠337. Tištěno ve feuilletonu Národních listů. 

Externí odkazy

Zdroj