Filaret Moskevský

Filaret Moskevský
Patriarcha moskevský a celé Rusi
Církev Ruská pravoslavná církev
Diecéze moskevská
Osobní údaje
Datum narození 1553
Místo narození Moskva
Datum úmrtí 11. října 1633 (ve věku 79–80 let)
Místo úmrtí Moskva
Místo pohřbení Uspenský chrám v Moskvě
Rodiče Nikita Romanovič Zacharin-Jurjev a Jevdokija Alexandrovna Gorbatá-Šujská
Choť Xenija Ivanovna Šestovová (od 1590)
Potomci Michail I. Ruský
Taťjana Fjodorovna Ruská
Příbuzní Irina Nikitična Romanovová, Michail Nikitič Romanov, Ivan Nikitič Romanov a Alexandr Nikitič Romanov (sourozenci)
Anastasija Romanovna Zacharinová-Jurjevová (teta)
Fjodor I. Ruský (bratranec)
Alexej I. Ruský[1][2], Irina Ruská[3], Anna Michajlovna Ruská[3], Ivan Michajlovič Ruský[3], Taťjana Ruská[3], Vasilij Michajlovič Ruský[3], Žofie Michajlovna Romanovová[3], Pelagie Michajlovna Romanovová[3], Jevdokija Michajlovna Romanovová[3] a Marta Michajlovna Romanovová[3] (vnoučata)
Povolání kněz
Podpis Podpis:
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Patriarcha Filaret (rusky Филарет, патриарх Московский, původním jménem Fjodor Nikitič Romanov / Фёдор Ники́тич Рома́нов, resp. Romanov-Jurjev, * asi 1553 nebo 1554, Moskva - 1. říjnajul./ 11. října 1633greg., Moskva) byl ruský šlechtic z rodu Romanovců, politický a církevní činitel v čase Smuty a v letech 1619 - 1633 patriarcha Moskvy a celé Rusi.[4] Byl bratrancem cara Fjodora Ivanoviče a otcem prvního romanovského cara Michaila Fjodoroviče.

Život

Filaret na Pomníku Tisíciletí Ruska ve Velikém Novgorodu
Setkání metropolity filareta ve Zvenigorodu s metropolitou Jonášem, Dmitrijem Trubeckým a okolničím Fjodorem Buturlinem. Miniatura z poloviny 17. století, vydaná v roce 1856.

Narodil se v Moskvě jako syn vlivného a váženého bojara Nikity Romanoviče Zacharina-Jurjeva a synovec carevny Anastázie Romanovny Zacharin-Jurjevové, první manželky Ivana Hrozného.

Jeho životní pouť bylo poznemenána množstvím velkých vzestupů a hlubokých pádů. Byl považován za možného soupeře Borise Godunova v boji o moc po smrti Fjodora Ivanoviče, což byl důvod pro jeho vyhnanství v roce 1601. Fjodor Nikitič a jeho manželka Xenija Ivanovna Šestovová byli násilně postřiženi jako mniši pod jmény Filaret a Marta, což je mělo zbavit práv na trůn. Ruským carem byl nakonec v roce 1613 zvolen jejich jediný žijící syn, Michail Fjodorovič.

V roce 1586 roce získal bojarskou hodnost a vykonával funkci gubernátora Nižního Novgorodu a v letech 1593-1594 je zmiňován jako pskovský gubernátor.[5]

Čas smutku byl pro Filareta obdobím vzestupů a pádů: Lžidimitrij I. ho v roce 1605 jako „příbuzného“ nechal propustit z kláštera Antonije Sijského a jmenoval ho metropolitou rostovským. V této funkci zůstal i za Vasilije Šujského, než byl roku 1608 zajat a novým Lžidimitrijem II. opět jmenován patriarchou, tuto funkci však přijal pouze.[6][7]

V roce 1610 byl znovu vysvobozen a brzy byl jmenován velvyslancem u polského krále Zikmunda III. Proti zvolení polského knížete Vladislava IV. králem nic nenamítal, ale požadoval, aby přestoupil k pravoslaví. Účastnil se jednání s Vladislavovým otcem, králem Zikmundem III. u Smolenska a odmítl podepsat konečnou verzi smlouvy připravenou polskou stranou, načež byl Poláky zajat.[8]

1. června 1619 byl propuštěn ze zajetí na základě Děulinského příměří z roku 1618 a 24. června 1619 byl v Moskvě jeruzalémským patriarchou Theofanem III. slavnostně intronizován do hodnosti prvního moskevského patriarchy.

Potomstvo

Fjodor Nikitič Romanov měl několik dětí, z nichž jen dvě se dožily dospělosti:

  1. Taťána Fjodorovna († 4. listopadu 1612) - manželka knížete Ivana Michajloviče Katyreva-Rostovského
  2. Boris († 20. listopadu 1592 v kojeneckém věku)
  3. Nikita († 29. listopadu 1593 v dětstském věku)
  4. Michail Fjodorovič (1596-1645), první ruský car z dynastie Romanovců
  5. Lev († 22. září 1597 v dětstském věku)
  6. Ivan († 7. června 1599 v kojeneckém věku).

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Филарет (патриарх Московский) na ruské Wikipedii.

  1. ↑ Konstantin Nikolajevič Bestužev-Rjumin: Алексей Михайлович. In: Ruský biografický slovník, svazek 2. 1900.
  2. ↑ Алексей Михайлович. In: Sytinova vojenská encyklopedie, svazek 1.
  3. ↑ a b c d e f g h i Darryl Roger Lundy: The Peerage.
  4. ↑ КОСТОМАРОВ, Н. И. Филарет Никитич Романов. 6. vyd. Svazek 1. Petrohrad: Русская история в жизнеописаниях её главнейших деятелей, 1912. 594 s. S. 588–594. 
  5. ↑ КИЗЕВЕТТЕР, А. А. Филарет, российский патриарх. Petrohrad: Энциклопедический словарь Брокгауза и Ефрона: в 86 т., 1902. 82 svazků. (XXXVa). 
  6. ↑ Акты археографической экспедиции. — Т. 2. 1598—1613. — СПб.: Тип. II отделения Собственной Е. И. В. Канцелярии, 1836. — № 169. — С. 288—289.
  7. ↑ PATRIARCHA HERMOGEN. Акты археографической экспедиции 1598-1613. Svazek 169. Petrohrad: II отделения Собственной Е. И. В. Канцелярии, 1836. (1598-1613 № 169.; sv. 2). S. 288-289. 
  8. ↑ Šablona:ВТ-РБС

Externí odkazy

Zdroj