Fernando Álvarez de Toledo, 3. vévoda z Alby

Fernando Álvarez de Toledo, 3. vévoda z Alby

Rodné jméno Fernando Álvarez de Toledo y Pimentel
Narození 29. října 1507
Piedrahíta
Úmrtí 11.jul. / 21. prosince 1582greg. (ve věku 75 let)
Lisabon
Rodiče García Álvarez de Toledo y Zúñiga
Děti Fadrique Álvarez de Toledo, 4th Duke of Alba
Profese důstojník, voják, diplomat a politik
Ocenění rytíř Řádu zlatého rouna
Podpis Fernando Álvarez de Toledo, 3. vévoda z Alby, podpis
Commons Fernando Álvarez de Toledo, 3rd Duke of Alba
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Fernando Álvarez de Toledo y Pimentel, 3. vévoda z Alby (29. října 1507 Piedrahíta, provincie Ávila, Španělsko11. prosince 1582 Lisabon, Portugalsko) byl španělský generál a nizozemský guvernér (15671573), jedna z vůdčích osobností protireformace.

Biografie

Byl rádcem Karla V., císaře Svaté říše římské a španělského krále. Byl jedním z nejmocnějších šlechticů Evropy své doby.

Roku 1535 dobyl Tunis, roku 1541 byl velitelem výpravy do Alžírska, v letech 15461547 velel císařské armádě v Německu (zvítězil v bitvě u Mühlberka a od roku 1552 v Itálii.

V letech 15671573 byl místodržitelem v Nizozemí, kde se snažil potlačit protišpanělské povstání. V boji s nizozemskými povstalci proslul mimořádnou krutostí a získal přezdívku Železný vévoda; příběhy o jeho krutosti jsou součástí tzv. „černé legendy“ – protišpanělského negativismu; v protestantských zemích je jeho jméno synonymem pro krutost a fanatismus. Povstání se mu nicméně potlačit nepodařilo, 18. prosince roku 1573 požádal vévoda svého krále o uvolnění a poté se vrátil do Španělska. Po neúspěchu upadl v královu nemilost.

Po smrti bezdětného portugalského krále Jindřicha I. (31. ledna 1580) vznesl syn Karla II. Filip II. nárok na portugalský trůn. Vévoda z Alby vedl armádu, s jejíž pomocí chtěl Filip tyto nároky prosadit. Lisabon padl již v červnu téhož roku a tato kampaň se do portugalských dějin zapsala neslýchanou krutostí dobyvatelů. Poté se stal vévoda z Alby vicekrálem Portugalska. Svého posledního triumfu si však neužil dlouho – zemřel v Lisabonu za necelé dva roky, 11. prosince roku 1582.

Externí odkazy

Předchůdce:
Markéta Parmská
Znak z doby nástupu Nizozemský místodržitel
15671573
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Luís Zúñiga y Requesens

Zdroj