Ferdinand Leopold Herberstein

Ferdinand Leopold
hrabě z Herbersteina
Erb rodu Herbersteinů
Erb rodu Herbersteinů
Nejvyšší maršálek v Dolních Rakousích
Ve funkci:
1742 – 1744
Panovnice Marie Terezie
Předchůdce Alois Tomáš Harrach
Nástupce Bedřich August Harrach
Nejvyšší komorník císařského dvora
Ve funkci:
1741 – 1742
Panovník období interregna
Předchůdce Jan Kašpar II. Cobenzl
Nástupce Jan Josef Khevenhüller-Metsch
Nejvyšší hofmistr arcivévodkyně Marie Terezie
Ve funkci:
1737 – 1740
Císařský velvyslanec ve Švédsku
Ve funkci:
1734 – 1737
Narození 4. prosince 1695
Úmrtí 25. června 1744 (ve věku 48 let)
Karlovy Vary
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Rodiče Václav Eberhard z Herbersteinu a Maria Josephine von Globitz
Děti Antonín z Herbersteinu
Karel Václav z Herbersteinu
Arnošt Leopold z Herbersteinu
Marie Anna z Herbersteinu
Profese diplomat
Ocenění rytíř Řádu zlatého rouna (1744)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ferdinand Leopold hrabě z Herbersteina (Ferdinand Leopold Graf von Herberstein) (4. prosince 1695 – 25. června 1744, Karlovy Vary) byl rakouský šlechtic, diplomat, dvořan a politik první poloviny 18. století. Od mládí působil ve službách Habsburské monarchie, byl velvyslancem ve Švédsku (1734–1737), svou kariéru zakončil jako císařský nejvyšší komoří (1741–1742) a státní ministr. Byl rytířem Řádu zlatého rouna.

Životopis

Zámek Rastbach (Dolní Rakousy)

Pocházel ze starého rakouského rodu Herbersteinů, patřil ke starší linii, která byla od 17. století usazená v Čechách. Byl mladším synem Václava Eberharda Herbersteina (1671–1729), majitele panství Třešť a Landštejn. Z otcova majetku zdědil panství Rastbach v Dolních Rakousích, kde také zahájil kariéru ve státních službách. V Dolních Rakousích byl guberniálním radou, mezitím byl jmenován c. k. komořím. V letech 1734–1737 byl císařským vyslancem ve Stockholmu, kde bylo jeho úkolem působit proti francouzským. K dosažení svých cílů využíval neformálních kontaktů s Hedvikou Taube, milenkou švédského krále Frederika I. V roce 1737 mu byl přiznán titul velvyslance, ale v srpnu téhož roku diplomatickou misi ve Švédsku ukončil a vrátil se do Vídně.[1] V letech 1737–1740 byl nejvyšším hofmistrem arcivévodkyně Marie Terezie. V prvních letech samostatné vlády Marie Terezie patřil k jejím důležitým poradcům. V letech 1741–1742 byl nejvyšším komořím císařského dvora, poté byl povolán do tajné konference jako státní ministr. V letech 1742–1744 byl též nejvyšším zemským maršálkem v Dolních Rakousích.[2] V roce 1744 obdržel Řád zlatého rouna.[3] Zemřel ve věku 48 let v Karlových Varech.

Rodina

V roce 1721 se oženil s baronkou Marií Annou von Ulm-Erbach (1700–1762), c.k. palácovou dámou a dámou Řádu hvězdového kříže. Měli spolu osm dětí:[4]

Odkazy

Reference

  1. ↑ BAKEŠ, Martin: Diplomatem v půlnoční zemi. Zástupci Habsburků ve Švédském království mezi lety 1650 a 1730; Akademie věd České republiky, Praha, 2020; s. 118, 398 ISBN 978-80-200-3040-5
  2. ↑ Seznam představitelů zemí habsburské monarchie na webu worldstatesmen
  3. ↑ LOBKOWICZ, František: Zlaté rouno v zemích českých (zvláštní otisk ze zpravodaje Heraldika a genealogie); Praha, 1991; s. 272
  4. ↑ Rodina Ferdinanda Leopolda Herbersteina in: Schauplatz des landsässigen Nieder-Oesterreichischen Adels, Vídeň, 1800; s. 293–294

Literatura

  • KUBEŠ, Jiří a kolektiv: V zastoupení císaře. Česká a moravská aristokracie v habsburské diplomacii 1640–1740; NLN, Praha, 2018; 638 s. ISBN 978-80-7422-574-1
  • SCHEUTZ, Martin: Die Elite der hochadeligen Elite. Sozialgeschichtliche Rahmenbedingungen der obersten Hofämter am Wiener Kaiserhof im 18. Jahrhundert, 195 stran dostupné online

Externí odkazy

Zdroj