Ferdinand Karafiát

MUDr. Ferdinand Karafiát
Narození 1. září 1870
Horní Štěpánov, Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 13. dubna 1928 (ve věku 57 let)
Konice, ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbení Konice
hřbitov Konice
Povolání lékař
Alma mater Univerzita Karlova
multimediální obsah na Commons
Logo Wikizdrojů původní texty na Wikizdrojích
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ferdinand Karafiát (1. září 1870 Horní Štěpánov[1] – 13. dubna 1928 Konice[2]) byl moravský spisovatel a lékař.

Život a literární činnost

Narodil se do rodiny učitele Ferdinanda Karafiáta a Terezie Karafiátové-Blahové. Měl tři mladší sourozence: Ernesta (1873–1957), Dobromila (1875–1878) a Marii (1879).

Studoval na českém gymnáziu v Brně, kde odmaturoval v roce 1889.[3] Pak studoval Lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, kde promoval v roce 1896.[4] Jako lékař působil v Praze a v Prostějově, později se stal obvodním lékařem.[3]

Byl českým vlastencem a stal se významnou postavou místního kulturního a veřejného života.[3] Byl sběratelem,[5] členem různých spolků a angažoval se v místní sokolské organizaci.[3] K jeho přátelům patřil například básník Jaroslav Vrchlický, který mu připsal svoji sbírku Zaváté stezky (1908).[3]

Jeho literární tvorba zahrnuje poezii i prozaická díla, v nichž vycházel ze své lékařské praxe a často zobrazoval projevy lidské bolesti, například tragédie dětí a matek, nevděk mladých lidí ke svým rodičům a různé další projevy necitlivosti v lidských vztazích.[3] K nejznámějším pracím patří knihy Vánky a vichřice (1910), Čím srdce lékařovo plakalo a rostlo... (1914) nebo Z tajemství lékařových (1925).[6]

Byl členem Moravského kola spisovatelů (1913–1928). V roce 1922 se stal obětí loupežného přepadení, při kterém utrpěl zranění hlavy. Nikdy se neoženil. Zemřel v roce 1928, pohřben je v Konici.[3]

Dílo

Próza

  • Hoře duše lékařovy – Třebenice: Pařík, 1908; 1913        
  • Vánky a vichřice: [povídky] – Brno: Arnošt Píša, 1910    
  • Z denníku lékařova – Třebenice: Pařík, [1911] — Prostějov: Josef F. Buček, 1923        
  • Čím srdce lékařovo plakalo a rostlo ... – Prostějov: J. F. Buček, 1914        
  • O utrpení nervovém – Prostějov: J. F. Buček, 1914          
  • Souboje s neviditelným: z historie lidských slz – Kroměříž: Benno Kopecký, 1921          
  • Tři řeči o 28. říjnu: Kus psychologie čes. člověka – Praha: František Švejda, [1922]
  • Z tajemství lékařových – Prostějov: J. F. Buček, 1925

Odkazy

Reference

  1. ↑ Matriky - ACTA PUBLICA. www.mza.cz [online]. [cit. 2021-09-14]. Dostupné online. 
  2. ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnost Konice
  3. ↑ a b c d e f g Lexikon české literatury, sv. 2/2 (K–L). Praha: Academia, 1993. 1380 s. ISBN 80-200-0469-6. S. 656–657. 
  4. ↑ Matrika doktorů české Karlo-Ferdinandovy univerzity I. (1882–1900). is.cuni.cz [online]. [cit. 2021-09-15]. Dostupné online. 
  5. ↑ Databáze českých literárních osobností [online]. Ústav pro českou literaturu Akademie věd České republiky [cit. 2013-10-22]. Dostupné online. 
  6. ↑ VÉVODOVÁ, Lenka. Regionální prvky a jejich využití na 1. stupni ZŠ. Brno, 2008. Diplomová práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce PaeDr. Bohumíra Šmahelová, CSc.. Dostupné online.

Literatura

  • Lexikon české literatury, sv. 2/2 (K–L). Praha: Academia, 1993. 1380 s. ISBN 80-200-0469-6. S. 656–657. 
  • HUSIČKA, Josef; MIKULA, Jaroslav. MUDr. Ferdinand Karafiát a jeho přátelství s Jaroslavem Vrchlickým. Farmakoterapeutické zprávy. 1983, roč. 29, čís. 3, s. 272–278. ISSN 0428-0288. 
  • KRAUS, B. MUDr. Ferdinand Karafiát (1870–1928). Časopis lékařů českých. 1983, roč. 122, čís. 26, s. 830–831. ISSN 0008-7335. 
  • ZAPLETAL, Vladimír. MUDr. Ferdinand Karafiát, moravský lékař-literát (1870–1928). Lékařské listy. 1954, roč. 9, čís. 21, s. 503–504. 

Externí odkazy

Zdroj