Ferdiš Duša

Ferdiš Duša
Narození 13. ledna 1888
Frýdlant nad Ostravicí
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 1. prosince 1958 (ve věku 70 let)
Frýdlant nad Ostravicí
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbení hřbitov Frýdlant nad Ostravicí
Povolání grafický designér, malíř, grafik, keramik a ilustrátor
Podpis Podpis
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Ferdiš Duša (13. ledna 1888 Frýdlant nad Ostravicí[1] – 1. prosince 1958 Frýdlant nad Ostravicí) byl český grafik, malíř, ilustrátor a keramik.

Životopis

Za první světové války prošel ruskou frontu, Srbsko, Itálii, Polsko, Ukrajinu, Rusko, Rumunsko, Karpaty, Kras. V uměleckém oboru se mu nedostalo žádného formálního vzdělání (abART uvádí Maxe Slevogta s otazníkem). V Německu studoval techniku výroby keramiky[2] a začínal jako malíř porcelánu. Rád cestoval a při svých cestách navštívil mj. Itálii, Německo, Slovensko, Švýcarsko a Ukrajinu. V roce 1910 začal pracovat v keramické manufaktuře bratří Jaroňků v Rožnově pod Radhoštěm, později založil rožnovskou keramickou manufakturu a do roku 1924 také keramické dílny v Kunčicích pod Ondřejníkem a ve Frýdlantu. Od tohoto roku se věnoval pouze grafice a malířství.

Byl členem Obce umělecké tvorby na Moravě Koliba (1919) a Skupiny výtvarných umělců v Brně (1922–1926). Roku 1927 se přestěhoval do Prahy, kde se stal členem výtvarného spolku Hollar. S ním také několikrát vystavoval. V roce 1955 se vrátil do Frýdlantu nad Ostravicí. Obýval dům č. p. 359 na Hukvaldské ulici, kde měl také svoji keramickou dílnu a později ateliér. V roce 1959 zde byl otevřen jeho památník, který byl zrušen v roce 2006. Stálá expozice F. Duši je od roku 2008 otevřená v kulturním domě v centru města.[3]

Dílo

Duša je nejvíce ceněn pro své grafiky a ilustrace, věnované Ostravsku a Slovensku. Největší soubor jeho grafických listů, kreseb, olejomaleb a maleb na skle vlastní Galerie výtvarného umění v Ostravě.

Tvořil technikou dřevorytu, leptu, měkkého krytu (vernis mou), litografie. První soubor dřevorytů Dík poutníka (1916-1917) byl inspirován Karpaty. Další cykly dřevorytů se sociální tematikou vydával do roku 1923: Slovenské obrázky (1920), Chudí a ponížení (1920), Těšínsko (1920), Smutná země (1921), Peklo práce (1922), Život člověka (1923). Následovaly Hříčky (1928), Ban Strachinič (1931), Dolu Váhom I (1933). Během pobytu v Praze vydal dřevoryty Pražské mosty a Vltava (1932). Tvořil také plakáty a novoročenky.

Ilustroval mj. díla Petra Bezruče a Vojtěcha Martínka. Časté jsou u něj sociální náměty, u kterých čerpal inspiraci z 20. a 30. let 20. století. Kromě toho rád fotografoval a psal básně.

Zastoupení ve sbírkách

  • Národní galerie v Praze
  • Galerie středočeského kraje v Kutné Hoře
  • Moravská galerie v Brně
  • Slovenská národná galéria, Bratislava
  • Galerie výtvarného umění v Ostravě
  • Severočeská galerie výtvarného umění v Litoměřicích
  • Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě
  • Galerie výtvarného umění v Hodoníně
  • Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně
  • Galerie moderního umění v Hradci Králové
  • Galerie umění Karlovy Vary
  • Alšova jihočeská galerie v Hluboké nad Vltavou
  • Moravské muzeum, Brno
  • Muzeum města Brna
  • Národní muzeum, Praha
  • Památník národního písemnictví

Citát

„ Do vinárny u Paukertů chodíval i malíř Ferdiš Duša...Byl z Beskyd a měl na své tváři něco pěkného z těch krásných hor. Všichni jsme ho měli rádi. Nebyl veliký ani moderní malíř. O malířství jsme s ním však nikdy nemluvili. Maloval své krajiny smutným štětcem, ale raději ryl dřevoryt. V tom se vyznal dobře. Vzpomínám si, že Petr Bezruč byl s jeho dřevoryty k Slezským písním spokojen. Říkal o nich, že jsou pravé. “
—  Jaroslav Seifert[4]

Reference

  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnosti Frýdlant nad Ostravicí
  2. ↑ Dačevová R, 2012, s. 95
  3. ↑ Beskydy: Dům Ferdyše Duši ve Frýdlantě nad Ostravicí
  4. ↑ SEIFERT, Jaroslav. Všecky krásy světa. Praha : Československý spisovatel, 1982, str. 456

Literatura

  • Rumjana Dačevová a kol., Karáskova galerie, Památník národního písemnictví Praha 2012, s. 95, ISBN 978-80-87376-01-0
  • Osobnosti - Česko : Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 136. 
  • PELIKÁNOVÁ, Gabriela; KAHÁNKOVÁ, Taťána. Rodáci a významné osobnosti Moravskoslezského kraje. Ostrava: Moravskoslezský kraj, 2006. S. 11. 
  • SEIFERT, Jaroslav. Všecky krásy světa. Praha : Československý spisovatel, 1982, str. 454–463
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A–J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 270. 
  • VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 14. sešit : Dot–Dvo. Praha: Libri, 2011. 339–466 s. ISBN 978-80-7277-451-7. S. 444–445. 

Externí odkazy

Zdroj