Felix von Kraus

MUDr. Felix von Kraus
Felix von Kraus
Felix von Kraus
Rodné jméno Felix Kraus
Narození 20. března 1805
Jindřichov
Úmrtí 28. února 1875 (ve věku 69 let)
Vídeň
Země Rakousko-Uhersko
Alma mater Vídeňská univerzita
Povolání lékař
Zaměstnavatel Císařská armáda
Děti Viktor von Kraus Carl von Kraus
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Felix Kraus, od roku 1864 rytíř von Kraus (20. března 1805 Jindřichov, Rakouské Slezsko[1] – 28. února 1875 ve Vídni[2]) byl rakouský vojenský lékař.

Život

Kraus nejprve studoval filozofii na Vídeňské univerzitě. V roce 1824 vstoupil do Císařské armády do polní lékařské služby jako stážista. V následujícím roce se stal pomocným lékařem u pěchotního pluku 45. Poté navštěvoval pokročilý vyučovací kurz na Lékařské a chirurgické josefské akademii ve Vídni[3], zde získal doktorát medicíny a chirurgie. Následoval magisterský titul v oboru oftalmologie a porodnictví.

Poté pracoval od roku 1832 jako plukovní lékař v různých pěších plucích. Během této doby si získal pozornost ve vědeckých kruzích. V roce 1836 mu byla udělena vědecká cena za zodpovězení akademické cenové otázky „O střevních vředech v nervových horečkách“. V roce 1841 následovala cena za „Zvláštnosti a nemoci armády“.

Od roku 1837 Kraus pracoval jako plukovní lékař v Praze a také studoval na Karlově univerzitě v Praze. V roce 1846 byl krátce převelen do Galicie a v roce 1848 byl poprvé konzultován v důležitých záležitostech armády. V roce 1850 byl jmenován štábním lékařem. V roce 1851 byl pověřen lékařským ředitelstvím na Státním generálním velení v Praze a ve stejném roce byl jmenován generálním ředitelem na Státním generálním velení v Maďarsku. V roce 1854 byl jmenován vedoucím lékařského ředitelství provozní III. armády.

V roce 1859 byl Kraus povýšen na vojenského důstojníka. Jeho stálý profesní vzestup jej v roce 1861 přivedl k pověření organizační komise vojenského polního lékařství a jejímu uspořádání při ministerstvu války. V roce 1864 byl jmenován lékařem generálního štábu císařské armády. Byl konzultantem ministerstva války pro lékařské záležitosti. Do penze odešel v roce 1867. Důvodem k odchodu do penze bylo, že v roce 1866 nebylo Rakousko členem Červeného kříže a cítil se tím být vinen.[3]

Byl povýšen do rytířského stavu jako rytíř s přídomkem von Kraus. Mezi jeho syny patřil historik Viktor von Kraus a doktor generálního štábu Carl von Kraus, jeho vnuky byli zpěvák Felix von Kraus a germanista Carl von Kraus.

Vojenské lékařství

Kraus byl považován za hlubokého odborníka rakouského vojenského zdravotnického systému. Během svého funkčního období přepracoval polní lékařskou službu v Maďarsku. Kromě toho se zasloužil o zavedení lodních sanitek a stanových nemocnic. Z jeho iniciativy byla zavedena izolace nakažlivě nemocných. Během jeho působení na vídeňském ministerstvu války byl standardizován výcvik vojenských lékařů a byl reorganizován vojenský lékařský výbor.

Přes jeho neúnavný boj proti nedostatkům ve vojenském zdravotnickém systému byl široce uznáván. Arcivévoda Albrecht při jeho pohřbu řekl: „Byl vyznamenán jako lékař, jakož i osoba a státní úředník. Sdílím Vaši bolest.„[4]

Dílo (výběr)

  • Zvláštnosti a nemoci armády, 1841.
  • Pokyny pro praktickou vojenskou lékařskou službu, 2 svazky, 1844.
  • Systematické zastoupení vojenské lékařské služby v 2 Armáda v míru a na poli , 2 svazky, 1858.
  • Systém nemocného rozptylování jako prostředek ochrany před epidemiemi v míru a proti ničivým nákazám ve válce, 1861.

Galerie

Felix von Kraus

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Felix von Kraus (Mediziner) na německé Wikipedii.

  1. ↑ Zemský archiv v Opavě, Matrika narozených Jindřichov 1769-1807, inv. č. 1241, sig. Os V 3, s. 377. Dostupné online.
  2. ↑ Matricula Online, Erzdiözese Wien, Pfarre 09 Rossau, Sterbebuch 03-09, s. 178. Dostupné online.
  3. ↑ a b SZAJKÓ, Vojtěch. Železnice, pošta a telegraf rakouské armády v letech 1848–1914. [s.l.]: Epocha 371 s. Dostupné online. ISBN 978-80-7557-461-9. Google-Books-ID: 37heDwAAQBAJ. 
  4. ↑ Zitiert nach Frölich, in ADB 17, S. 69.

Literatura

  • Hermann Frölich: Kraus, Felix Ritter von. In: Allgemeine Deutsche Biographie (ADB). Band 17, Duncker & Humblot, Leipzig 1883, S. 68.
  • Kraus, Felix von. In: Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950 (ÖBL). Band 4, Verlag der Österreichischen Akademie der Wissenschaften, Wien 1969, S. 224.

Externí odkazy

Zdroj