Farman MF.7

MF.7
Britský Farman MF.7 v roce 1912
Britský Farman MF.7 v roce 1912
Určení cvičný a průzkumný letoun
Původ Francouzská republikaFrancouzská republika Francouzská republika
Výrobce Farman
Šéfkonstruktér Maurice Farman
První let 1913[1]
Zařazeno 1913
Uživatel Aéronautique Militaire
Royal Flying Corps
Corpo Aeronautico Militare
Výroba 1912–1914
Vyrobeno kusů 358 ks[2]
Další vývoj Farman MF.11
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Maurice Farman MF.7 byl úspěšný francouzský vojenský letoun vyráběný před první světovou válkou firmou Farman.

Vznik a vývoj

Maurice Farman vytvořil první komerčně úspěšný model se svým dvouplošníkem navrženým v roce 1911. Na jeho základě vznikl MF.7, známý také jako Type 1913. MF.7 byl také vyráběn v licenci britskou firmou Airco.[2] Celkem bylo postaveno přes 350 MF7; typ byl dále v roce 1914 vyvinut do verze MF.11.

Konstrukce

MF7 byl dvouplošník s nestejným rozpětím křídel, vyztužený vzpěrami a dráty k centrální trupové gondole se dvěma nezakrytými sedadly. Přímo za sedadly byl motor s tlačnou vrtulí, která se otáčela mezi dvěma trupovými nosníky. Podvozek tvořily dvojité páry kol na kluzném rámu, ke kterému byla připevněna i pomocná vodorovná ocasní plocha, umístěná daleko před trupovou gondolou. To vyneslo stroji v britské službě neoficiální přezdívku „Longhorn“.[p 1] Zpočátku se u typu používal motor Renault o výkonu 70 k, u pozdějších variant se používaly výkonnější modely.

Nasazení

Typ se stal jedním z prvních strojů užívaných vojenskými letectvy. Řecké vojenské letectvo nasadilo dva MF.7 v době první balkánské války.[3] Na začátku první světové války jej používalo francouzské armádní letectvo i britský Royal Flying Corps, a plovákové stroje operující z hydoplánového nosiče Wakamija Maru byly nasazeny japonským námořním letectvem v bitvě o Čching-tao.[2] Typ působil především jako průzkumný, ale uplatnil se i při bombardovacích akcích a po vyzbrojení kulometem začal být někdy nasazován i k boji s letouny protivníka. Po druhé polovině roku 1915 byl většinou uživatelů vyřazen z prvoliniové služby, ale zbývající exempláře nalezly uplatnění jako cvičné.

Zachované exempláře

MF.7 je vystaven v Norsk Teknisk Museum v Oslu.

Uživatelé

Maurice Farman MF.7 v prosinci 1912 poblíž Prevezy.
Farman MF.7
Bulharský Farman M.F.7

Specifikace

Údaje dle:[4]

Technické údaje

  • Osádka: 2 (pilot a pozorovatel)
  • Délka: 11,52 m
  • Rozpětí: 15,52 m
  • Výška: 3,35 m
  • Nosná plocha: 60,0 m²
  • Prázdná hmotnost: 580 kg
  • Vzletová hmotnost: 855 kg
  • Pohonná jednotka: 1 × vzduchem chlazený osmiválcový vidlicový motor Renault 8B
  • Výkon pohonné jednotky: 70 hp (52 kW)

Výkony

  • Maximální rychlost: 95 km/h
  • Výdrž: 3 hodiny 15 min
  • Dostup: 4000 m
  • Stoupavost: 15 m/min

Výzbroj

  • 1 × kulomet
  • možnost nesení menšího množství pum

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ ~ Dlouhorožec„“ či „dlouhorohák“.
  2. ↑ Kromě původních 2 strojů některé zdroje zmiňují získání dalších až 6 v době první světové války, užívaných jako cvičné.[3]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Farman M.F.7 na německé Wikipedii.

  1. ↑ Opdycke 1999, s. 125.
  2. ↑ a b c d e f Davilla a Soltan 1997, s. 222.
  3. ↑ a b c d e f g Davilla a Soltan 1997, s. 221.
  4. ↑ Davilla a Soltan 1997, s. 219, 222.

Literatura

  • In: ALLES-FENANDEZ, Peter. Flugzeuge von A bis Z. Koblenz: Bernard & Graefe, 1989. ISBN 3-7637-5905-0. Svazek 2. (německy)
  • DAVILLA, Dr. James J.; SOLTAN, Arthur, 1997. French Aircraft of the First World War. Mountain View, CA: Flying Machines Press. Dostupné online. ISBN 978-1891268090. Kapitola Maurice Farman M.F.7, s. 219–222. (anglicky) 
  • OPDYCKE, Leonard E., 1999. French Aeroplanes Before the Great War. Atglen, PA: Schiffer Military History. ISBN 0-7643-0752-5. Kapitola MF7, s. 125. (anglicky) 

Externí odkazy

Zdroj