Fara v Žebnici

Fara v Žebnici
Účel stavby

fara

Základní informace
Sloh baroko
Výstavba 1741
Materiál lomový kámen
Stavebník Cisterciácký řád
Současný majitel soukromý majitel
Poloha
Adresa Žebnice 1, Plasy, ČeskoČesko Česko
Ulice Žebnice čp. 1
Souřadnice 49°57′23,09″ s. š., 13°23′29,76″ v. d.
Další informace
Rejstříkové číslo památky 40800/4-1644 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Fara se nachází ve středu obce Žebnice, spadající pod město Plasy. Jedná se o samostatně stojící patrovou budovu, jenž je od 3. května 1958 kulturní památkou.[1]

Historie

Fara v Žebnici, spadající pod plaský klášter, fungovala již v 15. století. Po husitských válkách se stala útočištěm katolíků v území, které bylo veskrze utrakvistické a později luteránské. Zpět do rukou plaských cisterciáků se obec dostala roku 1530 a zřejmě byla záhy poté obnovena i fara.[2] Roku 1690 za opata Ondřeje Trojera došlo ke zřízení nové fary. Nejspíše však nebyla zbudována nová stavba, ale byl jen zabrán jeden z opuštěných statků. K roku 1741 je však uváděna výstavba nové fary pod vedením opata Celestina Stoye Nelze však vyloučit, že nová farní budova vznikla přestavbou starší fary. Po zrušení kláštera v Plasích přešel roku 1826 majetek včetně žebnické fary pod Klementa W. L. Metternicha.[3]

Popis

Samostatně stojící objekt fary s mansardovou střechou náležel k nedalekému kostelu svatého Jakuba Většího. Jedná se o mimořádně dochovanou ukázku barokní venkovské fary, která si do dnešních dnů zachovala svůj původní vzhled.[pozn. 1] Původně byla kryta šindelovou střechou. K faře přináležely hospodářské objekty, vystavěné povětšinou z jednoduchých dřevěných konstrukcí. Výjimku tvořila zděná stavba, jenž sloužila jako sklep. Koncem 18. století, v souvislosti s přestavbou přilehlého kostela, došlo ke zdvojení oken v obytných místnostech, výměně vstupních dveří a nahrazení stávající černé kuchyně za sporák. Přízemí a první podlaží je na fasádě odděleno kordonovou římsou, předěl střechy uzavírá profilovaná korunní římsa. Místy se zachovaly červené čabraky. Okna s jednoduchými ostěními jsou děleny rustikovanými pilastry a některá jsou původní z barokní doby. V klenáku jednoho z oken prvního podlaží se nachází znak opata. Přízemní okna byla dodatečně zabezpečena kovovou mříží.[3]

V interiéru se nedochovaly původní dveře, Výjimku tvoří dvoukřídlé dveře vedoucí do prostoru schodiště, na jehož mezipodestě se dochovala dvojice suchých záchodů. V patře se nachází pokoj kaplana s dlaždicovou podlahou a stropem zdobeným štukovými zrcadly a výrazným fabionem, kde se s největší pravděpodobností dříve nacházela nástropní malba. V jiné místnosti prvního patra se dochovala klasicistní kachlová kamna.[3]

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ I přes tento fakt není této památce věnována v literatuře větší pozornost.[3]

Reference

  1. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2025-01-22]. Identifikátor záznamu 40800/4-1644 : fara. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. ↑ HUBKA, Petr. Inventář - Základní devítiletá škola 1. - 5. ročník Žebnice 1863 - 1973. www.inventare.cz [online]. Státní okresní archiv Plzeň-sever se sídlem v Plasích, 2007 [cit. 2025-01-22]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c d VLČEK, Pavel. Vrcholně barokní fara v Žebnici a typologie farních budov z druhé poloviny 18. století. In: MATÁSEK, Karel. Památky západních Čech: studie a zprávy. III-2013. Plzeň: Národní památkový ústav, 2013. Dostupné online. ISBN 978-80-85035-40-7. S. 33-46.

Literatura

  • PODLAHA, Antonín. Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu Kralovickém. Praha: Nákladem Archaeologické kommisse při České akademii císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1912, s. 107-109.

Externí odkazy

  • Obrázky, zvuky či videa k tématu fara na Wikimedia Commons

Zdroj