Evropská filmová cena za celoživotní dílo

Evropská filmová cena za celoživotní dílo je jednou z cen, kterou každoročně od roku 1988 uděluje Evropská filmová akademie. Získávají ji evropští filmoví umělci, kteří významně přispěli k vývoji evropského filmu. Od roku 1997 akademie uděluje podobnou cenu, za přínos kinematografii světové (jejím prvním nositelem se stal Miloš Forman), tu získávají evropští filmoví umělci, kteří se prosadili zejména v USA.

Vítězové

Rok Držitel Profese
1988 Švédsko Ingmar Bergman režisér a scenárista
Itálie Marcello Mastroianni herec
1989 Itálie Federico Fellini režisér a scenárista
1990 Polsko Andrzej Wajda režisér
1991 Maďarsko & Francie Alexandre Trauner výtvarník
1992 Rakousko & Spojené státy americké Billy Wilder režisér
1993 Itálie Michelangelo Antonioni režisér a scenárista
1994 Francie Robert Bresson režisér
1995 Francie Marcel Carné režisér
1996 Anglie Alec Guinness herec
1997 Francie Jeanne Moreau herec
1999 Itálie Ennio Morricone hudební skladatel
2000 Irsko Richard Harris herec
2001 Spojené království Monty Python komediální skupina
2002 Itálie Tonino Guerra scenárista
2003 Francie Claude Chabrol režisér
2004 Španělsko Carlos Saura režisér
2005 Spojené království Sean Connery herec
2006 Polsko & Francie Roman Polanski režisér
2007 Francie Jean-Luc Godard režisér a scenárista
2008 Spojené království Judi Denchová herečka
2009 Spojené království Ken Loach režisér
2010 Švýcarsko Bruno Ganz herec
2011 Spojené království Stephen Frears režisér
2012 Itálie Bernardo Bertolucci režisér a scenárista
2013 Francie Catherine Deneuve herečka
2014 Francie Agnès Varda režisérka, scenáristka a dokumentaristka
2015 Spojené království Charlotte Rampling herečka
2016 Francie Jean-Claude Carrière scenárista, herec a režisér
2017 Rusko Alexandr Sokurov režisér a scenárista
2018 Španělsko Carmen Maura[1] herečka
2019 Německo Werner Herzog režisér

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku European Film Academy Lifetime Achievement Award na anglické Wikipedii.

  1. EFA Honours Carmen Maura. 26. července 2018, přístup 22. srpna 2018.

Zdroj