Evangelický kostel (Koceľovce)

Evangelický kostel v Koceľovcích
Místo
Stát	Slovensko Slovensko
Kraj	Košický kraj
Okres	Okres Rožňava
Obec	Koceľovce
Souřadnice	48°42′36,84″ s. š., 20°20′34,22″ v. d.
Základní informace
Církev	Evangelická církev augsburského vyznání na Slovensku
Diecéze	východní
Děkanát	gemerský
Farnost	Koceľovce
Architektonický popis
Stavební sloh	gotická architektura
Výstavba	14. století
Další informace
Adresa	Koceľovce, Slovensko Slovensko
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Evangelický kostel v Koceľovcích je gotická stavba, která byla 6. května 1963 prohlášena za národní kulturní památku Slovenska. Jedná se o jednolodní středověkou stavbu s polygonálním presbytářem. Kostel je slohově čistou gotickou architekturou s cennými freskami v interiéru od mistra ochtinského presbytáře.

Kostel v Koceľovcích byl postaven pravděpodobně v první polovině 14. století s původním patrociniem svatého Bartoloměje. Již v letech 1360-1370 byl interiér doplněn freskami s námětem mariánsko-křesťanského cyklu. Původně jednolodní stavba s polygonálním presbytářem byla koncem téhož století rozšířena, když byla zvýšena a doplněna její nová klenba. Od reformace patří kostel protestantům. Ti kostel upravili podle svých potřeb a na západní a severní straně kostela vybudovali emporu. V roce 1736 byla fresková výmalba zabílena. Kostel byl zásadně přestavěn v roce 1819, kdy byla loď zaklenuta dvěma poli pruské klenby. V této době byla také přistavěna jižní loď u vchodu do kostela. Fresky byly znovuobjeveny v letech 1896-1897, kdy je restauroval maďarský restaurátor István Gróh. Na počátku 20. století byla upravena věž kostela, kdy dostala neobvyklou secesní kovovou helmici. Poslední restaurátorský průzkum byl proveden v roce 1976.

Evangelický kostel v Koceľovcích se nachází na pozemku obehnaném zdí uprostřed obce. Z architektonického hlediska představuje výjimečný příklad téměř neporušeně dochované gotické architektury. Kostel je jednolodní s polygonální svatyní, západní věží a sakristií v severní poloze. Věž kostela má v přízemí čtvercový půdorys, ve vyšší poloze přechází do tvaru osmiúhelníku a je zakončena secesní kovovou helmicí. V presbytáři se dochovala okna s kružbami z období gotiky. Z období gotiky pocházejí také tři portály, vstupní portál, portál do sakristie a portál v podvěží. Dveře do sakristie jsou kované ze 14. století, vstupní dveře do kostela pocházejí z počátku 16. století. Sakristie je zaklenuta valenou klenbou, kněžiště má křížovou žebrovou klenbu z konce 14. století. V interiéru kostela se kromě rané dřevěné a zděné malované empory nachází křtitelnice ze 17. století a dřevěný barokní oltář z roku 1740.

Fresková výmalba kostela z let 1360 až 1370 (podle Milana Tognera) pokrývá povrch stěn a kleneb presbytáře. Autorem fresek je neznámý umělec zvaný Mistr ochtinského presbytáře. Zobrazují mariánsko-křesťanský cyklus. Mariánskou část cyklu tvoří Zvěstování Panně Marii, Narození Krista, Návštěva Marie u Alžběty, Klanění tří králů, Obětování v chrámu, Dvanáctiletý Ježíš v chrámu a Korunovace Panny Marie. Následuje pašijový cyklus: Příjezd Ježíše do Jeruzaléma, Poslední večeře, Ježíš při modlitbě v Getsemanské zahradě, Jidášův polibek, Kristus před Herodem a Kaifášem, Bičování Krista, Korunování trním, Nesení kříže, Ukřižování, Snímání kříže a Ukládání do hrobu. Závěrečné vyobrazení Zmrtvýchvstání se v presbytáři nenachází; mohlo být zobrazeno v lodi, kde se podle provedených sond nacházejí další malby, které dosud nebyly prozkoumány. Odborníci hodnotí fresky jako lineární, s bravurní kresbou a živými gesty postav. Velkolepá plocha, na níž jsou rozmístěny, představuje největší rozsah souvislých fresek mezi gemerskými kostely.

• Bohoslužby se konají každou neděli v 11.00 hodin.
• Pro návštěvu kontaktujte farní úřad v Koceľovcích, 058/793 19 09.

• 
  Pohled na kostel od západu
• 
  Pohled na věž kostela
• 
  Pohled na kostel od jihu
• 
• 
  Pohled z empory. Na fotografii je vidět restaurovaný barokní oltář.
• 
  Presbytář s barokním oltářem
• 
  Barokní kazatelna
• 
  Presbytář s dveřmi do sakristie
• 
  Zdobené středověké kovové dveře vedoucí do sakristie
• 
  Freska Ukládání do hrobu
• 
  freska Ukřižování
• 
  Freska Nesení kříže
• 
  Freska Snímání kříže. Nosy a oči tvoří řecká písmena Alfa a Omega, což je odkaz na Bibli.
• 
  Klenba v presbytáři
• 
  Malovaná empora
• 
  Detail vstupných bočných dveří.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Evanjelický kostol v Koceľovciach na slovenské Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Evangelický kostel v Koceľovcích na Wikimedia Commons
• archivovaná verze popisu kostela
• popis kostela

Zdroj