Evangelický kostel (Rožnov pod Radhoštěm)

Evangelický kostel
v Rožnově pod Radhoštěm
Místo
Stát ČeskoČesko Česko
Kraj Zlínský
Okres Vsetín
Obec Rožnov pod Radhoštěm
Souřadnice 49°27′41,04″ s. š., 18°8′49,92″ v. d.
Základní informace
Církev Českobratrská evangelická
Seniorát Východomoravský
Sbor Střítež nad Bečvou
Současný majitel Farní sbor Českobratrské církve evangelické ve Stříteži nad Bečvou
Datum posvěcení 5. 7. 1953
Světitel synodní senior Viktor Hájek
Architektonický popis
Architekt Bohumil Bareš
Výstavba 1952 - 1953
Další informace
Adresa ulice Palackého
Ulice Palackého
Kód památky 10290/8-3796 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Evangelický kostel v Rožnově pod Radhoštěm představuje jednu z mála církevních staveb v České republice zbudovaných v době tvrdé komunistické represe vůči církvím - v 50. letech 20. století. Kostel, který vznikl podle návrhu architekta Bohumila Bareše s citem pro charakter a tradice Valašska, byl v roce 1994 prohlášen za nemovitou kulturní památku České republiky.[1]

Historie

O vybudování kostela nebo modlitebny pro kazatelskou stanici v Rožnově se uvažovalo od roku 1928, kdy byl pro budoucí stavbu zakoupen pozemek. V následujících letech vznikla řada návrhů, jak by měl kostel vypadat. Nakonec synodní rada ČCE v Praze roku 1941 schválila návrh architekta Miloslava Tejce z Brna. Ke stavbě však nedošlo, protože mezitím byl vydán zákaz všech církevních staveb na území tehdejšího protektorátu Čechy a Morava.[2]

V roce 1949 vytvořil nové plány stavby pražský architekt Bohumil Bareš. Téhož roku však byly vydány tzv. církevní zákony, které podstatně ztížily rozhodování o stavbě. Kromě souhlasu církevních představitelů bylo ke stavbě zapotřebí souhlasu městského i okresního národního výboru, městské organizace Komunistické strany Československa a Akčního výboru Národní fronty. Po mnoha úpravách původních plánů byla nakonec v dubnu 1952 stavba dřevěného roubeného kostela povolena. Kostel byl posvěcen synodním seniorem Viktorem Hájkem 5. července 1953.[2]

Popis kostela

Kostel je roubenou stavbou obdélníkového půdorysu vybudovanou na podezdívce z pískovcových kvádrů. Sedlová střecha se štíhlým jehlanem na hřebeni je krytá šindelem. Předsíň je oddělena od kostelní lodi prosklenou stěnou, v níž jsou čtyřkřídlé vstupní dveře.

Vnitřní prostor kostela má dřevěný strop s přiznanou konstrukcí vazníků. Je osvětlen trojdílnými bočními okny a pásem vikýřových oken ve střeše. Presbytář je zdobený malovaným textem apoštolského vyznání víry a bratrským symbolem beránka. Autorem výzdoby je Jiří Zejfart.[2]

Galerie

  • Interiér kostela od vstupu
    Interiér kostela od vstupu
  • Kůr a varhany (jih)
    Kůr a varhany (jih)
  • Oltář
    Oltář
  • Brána
    Brána
  • Pohled na kostel ze západu
    Pohled na kostel ze západu

Reference

  1. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2012-09-13]. Identifikátor záznamu 121558 : Kostel českobratrský. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. ↑ a b c Oficiální stránky Českobratrské církve evangelické. stritez.evangnet.cz [online]. [cit. 2012-09-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-07-17. 

Externí odkazy

Zdroj