Eva Musilová

Eva Musilová
Rodné jméno Eva Hirschová
Narození 24. ledna 1925
Praha
Úmrtí 22. dubna 2009 (ve věku 84 let)
Povolání překladatelka
Choť Jiří Musil[1]
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Eva Musilová, rozená Hirschová (24. ledna 1925 Praha – 22. dubna 2009) byla česká překladatelka z francouzského a anglického jazyka[2]. Kvůli svému židovskému původu strávila tři roky v koncentračním táboře. Z politických důvodů jí rovněž nebylo umožněno dokončit vysokoškolské studium. Za svůj život přeložila více než čtyři desítky knih. Dalším titulům, přeloženým zakázanými autory, propůjčila své jméno.

Životopis

Její studium na Státním reálném francouzském gymnáziu v Praze přerušila válka (škola byla zrušena), krátce studovala na Státním reálném gymnáziu v Praze XIX, ale v roce 1940 musela školu opustit a živila se jako přisluhovačka ve skladech Židovské náboženské obce. V březnu roku 1943 byla deportována do terezinského ghetta, kde postupně pracovala jako pomocná dělnice, opatrovnice dětí a v zemědělství. Prodělala zde těžký záškrt, s doživotními následky. Po válce dokončila středoškolské studium na reálném gymnáziu v Praze na Strossmayerově náměstí. V roce 1946 nastoupila ke studiu srovnávací literatury na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Současně pracovala jako externí lektorka u Nakladatelského družstva Máje[3]. Již během studií přeložila své první knihy, Nesmrtelné stránky J. J. Rousseaua (Romain Rolland) a Soudcův příběh (Charles Morgan). Během studentských čistek v roce 1948 však musela odejít. Od roku 1949 pracovala jako zahraniční korespondentka v národním podniku Chemapol. V roce 1951 se provdala za sociologa Jiřího Musila[2][4]. Po narození dcery v roce 1954 se věnovala překladům na volné noze.

Protože v roce 1956 obdržela poštou od Zdeňka Eliáše ze Svobodné Evropy tři dětské knihy, byl na ni zaveden svazek STB, kvůli podezření (neodůvodněnému), že by knihy mohly obsahovat šifry.[3] V roce 1958 bylo sledování pro bezpředmětnost přerušeno.

Dílo

Přeložila na čtyři desítky děl, především díla francouzských klasiků (Balzac, Musset, Flaubert a Rolland) a moderních autorů (J.P. Sartre, Simone de Beauvoir, Bazin, Anglade), či texty od anglických filosofů Bertranda Russela a Ernesta Gellnera[5]. Přeložila rovněž známou sérii dětských knih o Kvakovi a Žbluňkovi od amerického spisovatele Arnolda Lobela. Vedle toho propůjčila své jméno i překladům od zakázaných autorů, Věře Šťovíčkové-Heroldové a Daliboru Plichtovi.

Odkazy

Reference

  1. ↑ Dostupné online.
  2. ↑ a b Musilová Eva. databaze.obecprekladatelu.cz [online]. [cit. 2024-03-05]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b Archiv bezpečnostních složek. Svazek číslo 583382, Signatura KR-583382 MV.
  4. ↑ Musil Jiří – Sociologická encyklopedie. encyklopedie.soc.cas.cz [online]. [cit. 2024-03-05]. Dostupné online. 
  5. ↑ Eva Musilová – Databáze českého uměleckého překladu. www.databaze-prekladu.cz [online]. [cit. 2024-03-05]. Dostupné online. 

Externí odkazy


Zdroj