Eurovision Song Contest 1969

Eurovision Song Contest 1969
Teatro Real v Madridu. Místo, kde proběhl tento ročník
Datum
Finále	19690329a29. března 1969
Hostitel
Místo konání	Teatro Real Madrid, Španělsko
Moderátor	Laurita Valenzuela
Dirigent	Augusto Algueró
Režie	Ramón Díez
Televize	Televisión Española (TVE)
Web	eurovision.tv/event/madrid-1969
Účast
Soutěžících	16
Odstupující	Rakousko
Mapa účastníků
Účastníci ročníku
Hlasování
Každá země měla 10 porotců; každý dal 1 bod jedné skladbě
Vítěz	Francie,  Nizozemsko,  Španělsko,  Spojené království (remíza)
Interpret	Frida Boccara, Lenny Kuhr, Salomé, Lulu (remíza)
Skladba	„Un jour, un enfant“, „De troubadour“, „Vivo cantando“, „Boom Bang-a-Bang“ (remíza)
Eurovision Song Contest
Londýn 1968 Madrid 1969 Amsterdam 1970

Eurovision Song Contest 1969, česky také Velká cena Eurovize 1969 (či jen Eurovize 1969), byl 14. ročník soutěže Eurovision Song Contest, který se konal 29. března 1969 v Madridu ve Španělsku díky vítězství zpěvačky Massiel s písní La La La v předchozím ročníku. Soutěž pořádala Evropská vysílací unie (EVU) a hostila jí Televisión Española (TVE). Účastnilo se šestnáct zemí, přičemž od předešlého ročníku chybělo Rakousko.

Tento ročník je zajímavý hned ve dvou věcech. Za prvé tím, že měl čtyři vítěze na jednou: byla to Velká Británie se zpěvačkou Lulu a písní „Boom Bang-a-Bang“,Španělsko se zpěvačkou Salomé a písní „Vivo cantando“, Nizozemsko se zpěvačkou Lenny Kuhr a písní „De troubadour“ a Francie se zpěvačkou Fridou Boccara a písní „Un jour, un enfant“. Bylo to poprvé v historii soutěže, kdy se o první místo se stejným počtem bodů dělilo více zemí, které zvítězily současně, protože tehdy neexistovalo žádné pravidlo k výběru jediného vítěze. Druhou zajímavostí je, že to byl ročník, kterého se zúčastnil nejmladší interpret v dějinách soutěže: Jean-Jacques reprezentující Monako měl při účasti v soutěži teprve 13 let.

Každou zemi reprezentoval jeden interpret, na pódiu mohli být maximálně dva lidé. Každá země mohla mít vlastního dirigenta.

O výsledku rozhodovali porotci – za každou zemi rozhodovalo 10 porotců, každý z nich dal jeden bod jedné skladbě. Nikdo z porotců se nemohl hlasování zdržet, ani hlasovat pro svou zemi.

Každé představení mělo dirigenta, který orchestr řídil. Dirigenty si mohla každá země zvolit své, ale nemusela. Orchestr pro země, které svého dirigenta neměly, dirigoval dirigent hostující země, tedy Španělska.

• Jugoslávie – Miljenko Prohaska
• Lucembursko – nemělo vlastního dirigenta, dirigoval Augusto Algueró
• Španělsko – Augusto Algueró
• Monako – Hervé Roy
• Irsko – Noel Kelehan
• Itálie – Ezio Leoni
• Spojené království – Johnny Harris
• Nizozemsko – Frans de Kok
• Švédsko – Lars Samuelson
• Belgie – Francis Bay
• Švýcarsko – Henry Mayer
• Norsko – Øivind Bergh
• Německo – Hans Blum
• Francie – Franck Pourcel
• Portugalsko – Ferrer Trindade
• Finsko – Ossi Runne

Pořadí	Země	Interpret	Skladba	Jazyk	Umístění	Body
1.	Jugoslávie	Ivan	„Pozdrav svijetu“	srbochorvatština	13.	5
2.	Lucembursko	Romuald	„Catherine“	francouzština	11.	7
3.	Španělsko	Salomé	„Vivo cantando“	španělština	1.	18
4.	Monako	Jean-Jacques	„Maman, Maman“	francouzština	6.	11
5.	Irsko	Muriel Day	„The Wages of Love“	angličtina	7.	10
6.	Itálie	Iva Zanicchi	„Due grosse lacrime bianche“	italština	13.	5
7.	Spojené království	Lulu	„Boom Bang-a-Bang“	angličtina	1.	18
8.	Nizozemsko	Lenny Kuhr	„De troubadour“	nizozemština	1.	18
9.	Švédsko	Tommy Körberg	„Judy, min vän“	švédština	9.	8
10.	Belgie	Louis Neefs	„Jennifer Jennings“	nizozemština	7.	10
11.	Švýcarsko	Paola	„Bonjour, Bonjour“	němčina	5.	13
12.	Norsko	Kirsti Sparboe	„Oj, oj, oj, så glad jeg skal bli“	norština	16.	1
13.	Německo	Siw Malmkvist	„Primaballerina“	němčina	9.	8
14.	Francie	Frida Boccara	„Un jour, un enfant“	francouzština	1.	18
15.	Portugalsko	Simone de Oliveira	„Desfolhada portuguesa“	portugalština	15.	4
16.	Finsko	Jarkko a Laura	„Kuin silloin ennen“	finština	12.	6

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Eurovision Song Contest 1969 na anglické Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Eurovision Song Contest 1969 na Wikimedia Commons

Zdroj