Euphorbia palustris

Jak číst taxoboxPryšec bahenní
alternativní popis obrázku chybí
Pryšec bahenní (Euphorbia palustris)
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád malpígiotvaré (Malpighiales)
Čeleď pryšcovité (Euphorbiaceae)
Rod pryšec (Euphorbia)
Binomické jméno
Euphorbia palustris
L., 1753
Synonyma
  • Tithymalus palustris
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Zobrazení pryžce bahenního

Pryšec bahenní (Euphorbia palustris) je vytrvalá, planě rostoucí rostlina, z mnoha pryšců rostoucích v české přírodě je nejstatnější, za příhodných podmínek může vyrůst až do výšky 1,5 m. Je druhem vyskytujícím se na bažinatých stanovištích, požaduje alespoň v jarním období dostatek vláhy. V závislosti na mizení vhodných biotopů se tato vlhkomilná bylina stala v České republice vzácnou.

Rozšíření

Vyskytuje se v převážné časti Evropy, od Španělska a Velké Británie na západě, přes jižní okraj Skandinávie na severu a Středozemí na jihu a přes Pobaltí, Ukrajinu a Rusko až po Ural na východě. Nespojitě je dále rozšířen podél Černého moře v Turecku a na Kavkaze, v oblasti Sibiře a částečně i ve Střední Asii.

V ČR roste převážně v planárních polohách termofytika podél velkých řek, často přímo v místech se stojatou nebo jen pomalu tekoucí vodou. Nejobvyklejší je na Moravě v inundacích okolo řek Moravy, Dyje (národní přírodní rezervace Křivé jezero) a Svratky, jen ojediněle se objevuje v Čechách podél Labe a Cidliny.[2][3][4][5]

Ekologie

Je rostlinou vlhkých luk a příkopů, nejčastěji se objevuje v říčních nivách v rákosinách, křovinách a lužních lesích, v terénních sníženinách podmáčených podzemní nebo na místech periodicky zaplavovaných povrchovou vodou. Vyskytuje se v hlubokých, těžkých, na živiny a humus bohatých půdách, které jsou neutrální až mírně zásadité. Při poranění roní bílé mléko dráždící kůži. Je hemikryptofyt kvetoucí v květnu až červenci. Ploidie druhu je 2n = 20.[2][3][6]

Popis

Z tlustého, hnědého vícehlavého oddenku vyrůstá přímá, silná, dutá lodyha obvykle vysoká 50 až 120 cm. Bývá až 1 cm tlustá, mírně ojíněná nebo lysá, po celé délce rýhovaná a v horní části z ní odbočují četné postranní, nekvetoucí větve, které se během vegetační sezóna výrazně prodlužují a dávají rostlině stromkovitý vzhled. Střídavé kopinaté list přisedají k lodyze zúženou bázi, jsou dlouhé 4 až 7 a široké 1 až 2 cm, po obvodě jsou celokrajné a jen u vrcholu oddáleně jemně zubaté. Na lícní straně jsou světle až tmavě zelené, na rubové modrozelené a s podzimem se, včetně lodyhy, zabarvují červeně.

Květenství tvoří cyathia umístěná v koncových i úžlabních lichookolících s obvejčitými, na konci tupými podpůrnými listeny. Vrcholový okolík obvykle mívá pět větví, které se dále rozvětvují v postranní květenství. Zákrovní listence jsou podlouhlé či obvejčité, nápadně žlutavě zbarvené a nebývají srostlé. Nektaria jsou příčné oválná, žlutá až nahnědlá a jsou bez růžkatých výrůstků. Po opylení hmyzem vznikají plody, kulovité tobolky. Bývají 4 až 5 mm velké, vždy jsou pokryté válcovitými bradavkami a někdy také řídce rostoucími chlupy. Tobolky obsahují četná, vejcovitá, asi 3,5 mm velká, hladká, šedohnědá semena s masíčkem.

Někdy bývá pryšec bahenní zaměňován s pryšcem lesklým, jehož lodyhy vyrůstají jednotlivě, v horní části nevytvářejí boční větve, lodyžní listy má u báze slabě srdčité a tobolky nemá bradavčité, ale hladké.[2][3][4][6][7]

Význam

Bývá pěstován jako ozdobná rostlina u zahradních mokřin, kde v době kvetení je nápadný svou zářivě žlutou barvou listenů a na podzim červenavým zabarvením lodyh i listů. Pro své jedovaté mléko není vhodný do prostředí s dětmi, na pokožce způsobuje puchýře a při styku se sliznicí nebo s očima vyvolává záněty. V minulosti se v lidovém léčitelství jeho listy přikládaly na bradavice pro jejich sloupnutí. V přírodě nebývá spásán zvěří.[7]

Ohrožení

V České přírodě se jedná o chráněnou rostlinu, která se následkem regulací vodních toků a celkových úprav vodního režimu na tradičních lokalitách stává velice vzácnou. Ve "Vyhlášce MŽP ČR č. 395/1992 Sb. ve znění vyhl. č. 175/2006 Sb" je pryšec bahenní zařazen mezi druhy silně ohrožené (§2) a v "Červeném seznam cévnatých rostlin České republiky z roku 2012" mezi druhy ohrožené (C3).[4][8][9]

Galerie

  • Kvetoucí pryšec bahenní
    Kvetoucí pryšec bahenní
  • Květenství
    Květenství
  • Zrající plody
    Zrající plody

Odkazy

Reference

  1. ↑ Červený seznam IUCN 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03]
  2. ↑ a b c HOSKOVEC, Ladislav. BOTANY.cz: Pryšec bahenní [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 09.07.2007 [cit. 2017-06-12]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c FUTÁK, Ján; BERTOVÁ, Lydia. Flóra Slovenska III: Mliečnik močiarny [online]. VEDA, Vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied, Bratislava, SK, 1982 [cit. 2017-06-12]. S. 421–424. Dostupné online. (slovensky) [nedostupný zdroj]
  4. ↑ a b c DVOŘÁK, Václav. Natura Bohemica: Pryšec bahenní [online]. Natura Bohemica, Olomouc, rev. 11.09.2009 [cit. 2017-06-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-09-27. 
  5. ↑ HASSLER, M. Catalogue of Life 2017: Euphorbia palustris [online]. Naturalis biodiverzity Center, Leiden, NL, rev. 2016 [cit. 2017-06-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-05-31. (anglicky) 
  6. ↑ a b HEJNÝ, Slavomír; SLAVÍK, Bohumil. Květena ČR, díl 3. Praha: Academia, 1992. 542 s. ISBN 80-200-1090-4. Kapitola Pryšec bahenní, s. 324–325. 
  7. ↑ a b RYBKA, Vlastík. Vlhké louky. Ilustrace Radka Josková Jedličková. Praha: Ottovo nakladatelství, 2014. 550 s. ISBN 978-80-7451-441-8. Kapitola Pryšec bahenní, s. 98–99. 
  8. ↑ Vyhláška MŽP ČR č. 395/1992 Sb. ve znění vyhl. č. 175/2006 Sb. [online]. Ministerstvo životního prostředí ČR [cit. 2017-06-12]. Dostupné online. 
  9. ↑ GRULICH, Vít. Red List of vascular plants of the Czech Republic: 3rd edition. S. 631–645. Preslia [online]. Botanický ústav, AV ČR, Průhonice, 2012 [cit. 12.06.2017]. Roč. 84, čís. 3, s. 631–645. Dostupné online. ISSN 0032-7786. (anglicky) 

Externí odkazy

Zdroj