Erich von Falkenhayn

Erich von Falkenhayn

Rodné jméno Erich Georg Anton Sebastian von Falkenhayn
Narození 11. září, 1861
Německá říše Hrad Belchau, Německé císařství
Úmrtí 8. duben, 1922
Německo Zámek Lindstedt, Výmarská republika
Rodiče Fedor von Falkenhayn a Franziska Freiin von Rosenberg
Příbuzní Kurt von Falkenhayn, Eugen von Falkenhayn[1] a Arthur von Falkenhayn[1] (sourozenci)
Vojenská kariéra
Hodnost General der Infanterie (Generál pěchoty)
Doba služby 1873–1918
Sloužil Německé císařství (do roku 1918)
Složka Reichsheer (do roku 1918)
Jednotka Oldenburgisches Infanterie-Regiment Nr. 91
Velel 10. německá císařská armáda
Války První světová válka
Bitvy Bitva u Verdunu
Vyznamenání Pour le Mérite s dubovými ratolestmi
multimediální obsah na Commons

Erich Georg Anton Sebastian von Falkenhayn (11. září, 1861 hrad Białochowo u Grudziądze - 8. dubna 1922 zámek Lindstedt u Postupimi) byl německý, vysoce vyznamenaný generál a náčelník generálního štábu během první světové války. Mezi jeho vyznamenání patří např. pruský řád Pour le Mérite s dubovými ratolestmi nebo bavorský vojenský řád Maxe Josefa.

Mládí a první světová válka

Erich von Falkenhayn se narodil 11. září roku 1861 na hradě Belchau v západním Prusku do aristokratické rodiny jako syn Fedora von Falkenhayna a jeho ženy Franzisky (rozené von Rosenberg). Jeho starší bratr Eugene byl rovněž armádní důstojník a během první světové války se propracoval až do generálské hodnosti a byl vyznamenán rovněž vysoce ceněným pruským řádem Pour le Mérite s dubovými ratolestmi.

Mladý Erich vstoupil do německé císařské armády k 17. dubnu roku 1880 v hodnosti poručík (Sekondeleutnant) a byl přiřazen k 91. oldenburskému pěšímu pluku (Oldenburgisches Infanterie-Regiment Nr. 91).

První světová válka

Na začátek roku 1916 naplánoval bitvu u Verdunu s cílem zničit francouzskou armádu. Po jejím neúspěchu byl nahrazen na pozici náčelníka generálního štábu hrdinou východní fronty generálem Hindenburgem. V lednu 1917 v čele deváté armády porazil za necelé čtyři měsíce Rumunsko a dobyl hlavní město Bukurešť. Méně úspěšně si vedl v Palestině, kde se turecké armádě pod jeho vedením nepodařilo zabránit britskému generálovi Allenbymu v dobytí Jeruzaléma. Po válce napsal svou autobiografii.

Shrnutí vojenské kariéry

Data povýšení

Významná vyznamenání

Galerie

Reference

  1. a b Deutsche Biographie. Dostupné online.

Externí odkazy

Zdroj