Equisetum pratense

Jak číst taxoboxPřeslička luční
alternativní popis obrázku chybí
Přeslička luční
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení kapraďorosty (Monilophyta)
Třída přesličky (Equisetopsida)
Řád přesličkotvaré (Equisetales)
Čeleď přesličkovité (Equisetaceae)
Rod přeslička (Equisetum)
Binomické jméno
Equisetum pratense
Ehrh., 1784
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Přeslička luční (Equisetum pratense) je rostlina z oddělení přesličky, jehož jediným recentním rodem je rod přeslička v širším pojetí (Equisetum s.l.).

Popis

Přeslička luční je vytrvalá, výtrusná bylina vysoká nejčastěji 10–50 cm, vyrůstající z článkovitého oddenku. U přesličky luční se projevuje sezónní dimorfismus. Na jaře vyrůstá fertilní lodyha, která je asi 5–20 cm vysoká, zpočátku nevětvená, nezelená, světle hnědé barvy. Později však vyrostou přesleny větví a lodyha zezelená. Kromě toho z oddenků vyrážejí letní sterilní lodyhy, které jsou od počátku zelené a větvené. Lodyhy se přeslenitě větví (ale na rozdíl od přesličky lesní jsou ale jen výjimečně dvojnásobně větvené). Na žebrech je vždy 1 řada křemičitých hrbolků. Střední dutina zabírá asi 1/2 průměru stonku. Jako u ostatních přesliček se v každém uzlině nachází pochva, což jsou vlastně bočně srostlé přeslenitě uspořádané listy, nahoře mají listy volné konce a tvoří zuby pochvy. Zuby dosahují asi třetinové délky pochvy a mají uprostřed úzké tmavohnědé žebro a široký nahnědlý lem. Výtrusnicový klas na jarních lodyhách je solitérní, vrcholový, elipsoidního tvaru. Některé populace přesličky luční jsou převážně sterilní a rozmnožují se vegetativně oddenky. O životním cyklu přesliček viz přeslička.

Stanoviště

Roste nejčastěji v lužních lesích a pobřežních křovinách, většinou na nevápnitých podkladech a v polostínu.

Areál rozšíření

Roste ve střední severní a severovýchodní Evropě, Asii a v Severní Americe.

Výskyt v Česku

Na většině území poměrně vzácný druh, častější je jen v některých kaňonovitých údolích řek, např. Ploučnice a Teplá, dříve i Vltava.

Literatura

  • Hrouda L. (1988), In Slavík et Hejný: Květena České republiky, vol. 1.
  • Klíč ke Květeně České republiky, Kubát K. et al. (eds.), Academia, Praha

Externí odkazy

Zdroj