Přeslička lesní

Jak číst taxoboxPřeslička lesní
alternativní popis obrázku chybí
Přeslička lesní
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení kapraďorosty (Monilophyta)
Třída přesličky (Equisetopsida)
Řád přesličkotvaré (Equisetales)
Čeleď přesličkovité (Equisetaceae)
Rod přeslička (Equisetum)
Binomické jméno
Equisetum sylvaticum
L., 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Přeslička lesní (Equisetum sylvaticum) je stínomilný zástupce přesliček s jemnými, přeslenitě větvenými větévkami. Výtrusnicový klas zakončuje mladé bledé lodyhy, které později obrostou větévkami, zezelenají a mají fotosyntetickou roli. Má rozsáhlý areál, vyskytuje se běžně i v Česku.

Popis

Mladé lodyhy s výtrusnicovými klasy a rašícími přesleny větévek
Plně vyspělé lodyhy se zbytky zaschlých klasů a s přesleny větvených větévek

Přeslička lesní je vytrvalá, výtrusná bylina vysoká nejčastěji 10–60 cm, vyrůstající z článkovitého oddenku. U přesličky lesní se projevuje sezónní dimorfismus. Na jaře vyrůstá fertilní lodyha, která je zpočátku nevětvená, nezelená, červenohnědé barvy. Později však vyrostou přesleny větví a lodyha zezelená. Kromě toho z oddenků vyrážejí letní sterilní lodyhy, které jsou od počátku zelené a větvené. Lodyhy se přeslenitě větví, a to dokonce vícenásobně (typický znak), větve jsou tenké a celá rostlina působí jemným a hebkým dojmem. Střední dutina zabírá 1/2–2/3 průměru stonku. Jako u ostatních přesliček se v každém uzlině nachází pochva, což jsou vlastně bočně srostlé přeslenitě uspořádané listy, nahoře mají listy volné konce a tvoří zuby pochvy. U přesličky lesní se několik zubů vždy spojuje v jednolitý lalok nápadně rezaté barvy. Výtrusnicový klas je solitérní, vrcholový, s tupou špičkou. O životním cyklu přesliček viz přeslička.

Stanoviště

Jedná se spíše o stínomilnou vlhkomilnou lesní rostlinu, najdeme ji v podmáčených smrčinách (Equiseto-Piceetum) a některých typech luhů (např. Piceo-Alnetum). Vzácněji ji uvidíme mimo les na rašelinných nekosených loukách.

Areál rozšíření

Roste v Evropě, Asii a v Severní Americe.

Výskyt v Česku

Hojný druh od nížin do hor, ale v suchých teplých nížinách je vzácná a tam kde nemá vhodná stanoviště, může lokálně i chybět.

Literatura

  • Hrouda L. (1988), In Slavík B. et Hejný S.: Květena České republiky, vol. 1.
  • Klíč ke Květeně České republiky, Kubát K. et al. (eds.), Academia, Praha

Externí odkazy

Zdroj