Epiduroskopie

Epiduroskopie je endoskopický výkon prováděný v epidurálním prostoru. Jejím prostřednictvím je diagnostikován a terapeuticky ošetřen zdroj chronické lumbosakrální radikulární bolesti zad vznikající nejčastěji v důsledku syndromu selhané operace zad (FBSS, failed back surgery syndrome), který se projevuje u 10 až 40 % operovaných pacientů.[1] Zdrojem bolesti může být epidurální fibróza (zmnožení vaziva) v míšním kanálu, která dráždí míšní kořen nebo způsobuje zúžení epidurálního prostoru. Statisticky se fibróza projevuje až u třetiny pacientů po operacích.

Epiduroskopii lze označit za výkon, který nabízí tři efektivní terapeutické možnosti: diagnostiku a identifikaci místa bolesti zobrazením epidurálního prostoru speciálním endoskopem, mechanické odstranění epidurální fibrózy a cílenou aplikaci léčiva. 

Symptomy a diagnostika

Bolest se projevuje nejčastěji v oblasti dolní části bederní páteře s vyzařováním do dolních končetin nebo bez vyzařování, případně v obou místech současně. Místo a způsob šíření bolesti je v závislosti na místě postižení v páteři velmi variabilní. Diagnostika přítomné epidurální fibrózy se stanovuje většinou na základě konvenčních zobrazovacích metod jako MRI a CT a jako vysoce efektivní metodou se při jejím záchytu projevuje právě epiduroskopie. Studie porovnávající schopnost detekování fibrózy prokázala 16% zachycení fibrózy MRI oproti 90 % u epiduroskopie.[2]

Terapeutické možnosti epiduroskopie

Epiduroskopie je komplexní výkon, který podává významnou diagnostickou informaci o míšním kanálu. Důkladné zobrazení epidurálního prostoru kamerou umožňuje snadno a přesně odhalit postižené nervové kořeny, identifikovat záněty, srůsty či jiné abnormality. Díky přímé vizualizaci je možné ihned terapeuticky řešit jiné patologické procesy v míšním kanálu. Při epiduroskopii se využívá speciální endoskop – vícelumenový instrument, který umožňuje zavedení optického vlákna, laserového vlákna a další terapeutické mechanismy. Nejúčinnějšími léčebnými možnostmi epiduroskopie je adheziolýza, resp. mechanické rozrušování adhezí (srůstů), kontinuální proplachování fyziologickým roztokem, který odstraňuje zápalové prvky a cílené podávání léčiva (kortikosteroidů).

Způsob provedení epiduroskopie

V lokální anestezii a pod kontrolou rentgenu se přirozeným anatomickým otvorem v kosti křížové (hiatus sacralis) zavádí speciální zaváděcí jehla. Přes jehlu se poté zavede velmi tenký endoskop, který je napojen na kameru, a laserové vlákno. Pod neustálou vizuální kontrolou je následně fibrózní tkáň odstraňována laserem nebo tepelnou radiofrekvencí. Pro precizní zobrazení je míšní kanál proplachován fyziologickým roztokem. V případě zúžení epidurálního prostoru se zavádí balonkovitý katetr, který umožní jeho rozšíření a zpřehlednění. Epiduroskop se zavádí ve většině případů na úroveň ploténky L5-S1 nebo L4-5.

Výhody epiduroskopie

Epiduroskopie jako miniinvazivní výkon přináší, v porovnání s konvenční chirurgií, dle ISMISS[3] pacientovi řadu výhod, zejména nižší riziko poškození nervů, menší tvorbu epidurální fibrózy, nižší výskyt infekcí, menší chirurgický řez a chirurgické trauma. Benefitem je v neposlední řadě také rychlejší rekonvalescence a rychlejší návrat do aktivního života. Výkon se provádí v režimu jednodenní chirurgie, tj. pacient se po zákroku a doporučené době odpočinku navrací tentýž den do svého domova. Délka výkonu se pohybuje od 20 do 60 minut.

Odkazy

Reference

  1. Thomson S, Jacques L. Demographic Characteristics of Patients with Severe Neuropathic Pain Secondary to Failed Back Surgery Syndrome. Pain Practice [online] 2009;9(3):206–215. ISSN 1530-7085, 15332500. 
  2. Hemmo A. Bosscher, MD, FIPP*; James E. Heavner, DVM, PhD, FIPP (Hon)*,†, Lumbosacral Epiduroscopy Findings Predict Treatment Outcome, Pain Practise 2013
  3. SIS, Spine Intervention Society, 

Externí odkazy

Wikipedie neručí za správnost lékařských informací v tomto článku. V případě potřeby vyhledejte lékaře!
Přečtěte si prosím pokyny pro využití článků o zdravotnictví.

Zdroj