Rentgen (zařízení)

Princip rentgenky: A - anoda, K- katoda, C - vodní chlazení. X - Rentgenové záření, Ua - anodové a Uh - žhavicí napětí
Klasické rentgeny v Karlových Varech (1940)
Digitální rentgen

Rentgen je zařízení na vyšetřování, případně i terapii pomocí rentgenového záření. Užívá se hlavně v lékařství (skiagrafie, radiologie), ve fyzice, v krystalografii, v průmyslu a v bezpečnostních zařízeních. Název podle objevitele záření Wilhelma C. Röntgena.

Princip

Pronikavé elektromagnetické záření o velmi krátké vlnové délce 10−9 až 10−12 m prochází většinou látek, které je v různé míře pohlcují. Tak vzniká stínový obraz jejich vnitřku. Rentgenový přístroj se skládá ze zdroje záření, zdroje vysokého napětí, stojanu a zobrazovacího zařízení. Zdrojem záření je rentgenka, vakuová trubice s nejméně dvěma elektrodami a obvykle wolframovým terčíkem. Mezi katodu a anodu je přivedeno vysoké napětí (typicky 25 až 150 kV), které urychluje elektrony, emitované z katody. Vysoká energie těchto elektronů se při dopadu na anodu promění v pronikavé záření. To prochází zkoumaným tělesem a dopadá na světélkující stínítko, elektronický detektor nebo citlivý film. Stojan slouží k nastavení zdroje a stínítka vůči pacientovi nebo zkoumanému předmětu.

Lékařská použití

  • Diagnostický rentgen slouží k vyšetřování osob. Při vyšetření se používají tyto druhy provozu:
  • Skiaskopie je prosvěcování pacienta v reálném čase. Používá se při sledování dynamických dějů jako je například funkce zažívacího traktu, nebo zavádění katetru, endoskopu a podobně.
  • Skiagrafie neboli snímkování vytvoří statický obraz vyšetřovaných tkání v daném okamžiku. Nejčastějšími skiagrafickými aplikacemi jsou: snímek plic stojícího pacienta, ortopedické snímky končetin a skeletu, dentální snímky zubů
  • Angiografie je vyšetření cévního systému pomocí kontrastní látky.
  • Mamografie vyšetření prsou
  • Kostní denzitometrie slouží ke stanovení denzity kostí a rizika osteoporézy
    Skiaskopická sklopná stěna s rentgenkou nad stolem
  • CT (Computed Tomography, počítačová tomografie) je metoda, která rentgenový signál z pohybujícího se zdroje složitě zpracovává na počítači, takže poskytuje trojrozměrný obraz vnitřku těla pacienta.
  • Ozařování rentgenem se užívá k léčbě nádorových onemocnění, což vyžaduje podstatně větší dávky.

Jiná použití

  • Krystalografie užívá paprsky rentgenova záření ke zkoumání atomové struktury látek, krystalových mřížek atd.
  • Rentgenová spektroskopie zkoumá vlastnosti látek na základě charakteristického spektra Rentgenova záření, které vysílají.
  • Průmyslový rentgen slouží ke kontrole velkých strojírenských výrobků, zejména tlakových nádob a kotlů, resp. jejich svarů. Pracují s vysokými energiemi.
  • Bezpečnostní rentgeny jsou od začátku 21. století běžné na letištích, u vstupu do vládních budov a podobně a slouží ke kontrole zavazadel. Používají poměrně malé dávky záření o vysoké energii. Mohou poškodit citlivý (nevyvolaný) film, digitálním zařízením a počítačům však neškodí a záření je pečlivě odstíněno, aby neohrožovalo cestující ani obsluhu.

Odkazy

Literatura

  • Ottův slovník naučný nové doby, heslo Röntgenová therapie. Sv. 10, str. 730
  • Ottův slovník naučný nové doby, heslo Röntgenová spektroskpie. Sv. 10, str. 726
  • Svoboda, Milan Základy techniky vyšetřování rentgenem Praha : Avicenum, 1973
Dentální rentgen

Související články

Externí odkazy

Zdroj