Ensete ventricosum
![]() | |
---|---|
Ensete habešské (Ensete ventricosum)
| |
Stupeň ohrožení podle IUCN | |
![]() málo dotčený[1] | |
Vědecká klasifikace | |
Říše |
rostliny (Plantae) |
Podříše |
cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
Oddělení |
krytosemenné (Magnoliophyta) |
Třída |
jednoděložné (Liliopsida) |
Řád |
zázvorníkotvaré (Zingiberales) |
Čeleď |
banánovníkovité (Musaceae) |
Rod |
ensete (Ensete) |
Binomické jméno | |
Ensete ventricosum Ernest Entwistle Cheesman, 1948 | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Ensete habešské (Ensete ventricosum) je bylina z čeledi banánovníkovitých, rostoucí v tropických deštných lesích východní Afriky do nadmořské výšky okolo tří tisíc metrů. Může dosahovat výšky šest až osm metrů. Listy jsou dlouhé až pět metrů a široké jeden metr. Květenstvím je lata, zbarvená tmavě červeně. Plody jsou drobné, tuhé a nejedlé. Ensete se pěstuje jako okrasná rostlina, v mírném pásmu vyžaduje ochranu před mrazem. Guragové v jihozápadní Etiopii využívají ensete jako zdroj potravy, což popsali již cestovatelé Jerónimo Lobo a James Bruce (odhaduje se, že ensete se pěstovalo jako kulturní rostlina již před deseti tisíci lety). Pochoutkou jsou vařené mladé výhonky a z dužiny pseudostemu, která obsahuje množství škrobu, se připravuje pečivo zvané kocho.[2] Listy se používají jako obalový materiál, střešní krytina nebo krmivo pro dobytek, z řapíků se získává vlákno používané ke tkaní rohoží, rostlina je rovněž využívána v domorodé medicíně. Ensete se vyznačuje vysokými výnosy a relativně snadným pěstováním – podle odhadů k uživení rodiny stačí čtyřicet až šedesát rostlin – bývá však napadáno bakterií Xanthomonas campestris.
Reference
- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03].
- ↑ Biolib.cz Dostupné online
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu ensete habešské na Wikimedia Commons
- Taxon Ensete ventricosum ve Wikidruzích
- Ensete ventricosum na Asian Online Journal (anglicky)
- Ensete ventricosum Archivováno 22. 11. 2018 na Wayback Machine. na Catalogue of Life (anglicky)