Enki Bilal

Enki Bilal
Enki Bilal (28. března 2010)
Enki Bilal (28. března 2010)
Rodné jméno Enes Bilalović[1]
Narození 7. října 1951 (72 let)
Bělehrad, Socialistická republika Srbsko, JugoslávieJugoslávie Jugoslávie
Národnost Francouzská
Povolání autor komiksů, filmový režisér, ilustrátor, scenárista, malíř, kreslíř poštovních známek a televizní producent
Ocenění Cena Yellow Kid (1976)
Prix Saint-Michel (1980)
velká cena obce Angoulême (1987)
rytíř Národního řádu za zásluhy (2010)
rytíř Řádu čestné legie (2022)
… více na Wikidatech
Web enkibilal.fr
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Enki Bilal (Enes Bilalović, * 7. října 1951) je francouzský komiksový tvůrce a filmový režisér

Biografie

Mládí

Bilal se narodil v Bělehradě v SR Srbsku v Jugoslávii české matce Aně, která do Bělehradu přišla jako dítě z Karlových Varů, a bosenskému otci Muhamedu Bilalovićovi z Ljubuški, který dříve pracoval jako krejčí Josipa Broza Tita. Když mu bylo pět let, podařilo se jeho otci podniknout výlet a zůstat v Paříži jako politický emigrant. Enki a zbytek rodiny, jeho matka Ana a sestra Enisa, zůstali v Jugoslávii a o čtyři roky později jej následovali.[2][3]

Vzdělání a kariéra

Ve Francii se nadchl pro komiks. Ve čtrnácti letech potkal René Goscinnyho, který pochválil jeho kresby a motivoval ho ke kreslení příběhů. V roce 1972 mu Gosciny ve francouzsko-belgickém časopise Pilote otiskl první komiks Le Bol Maudit. Roku 1980 Enki Bilal vydal první díl trilogie Nikopol, která ho nejvíce proslavila. Napsal scénář i namaloval kresby. Spolupracuje také se scenáristou Pierrem Christinem.

Dílo

Trilogie Nikopol (La trilogie Nikopol, 1980 - 1992)

Teorie rozpadu

Exterminator 17

Odkazy

Externí odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Enki Bilal na anglické Wikipedii.

  1. https://www.vecernji.hr/amp/sport/zasto-u-svijetu-ne-vole-dokovica-bilo-bi-lakse-da-je-hrvat-vise-bi-ga-cijenili-1377317
  2. Enki Bilal. lambiek.net [online]. [cit. 2021-12-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Enki Bilal [online]. 2013-09-12 [cit. 2021-12-14]. Dostupné online. (anglicky) 

Zdroj