Emil Wellner

Prof. Dr. Techn. Emil Wellner
Narození 12. července 1883
Plzeň
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 3. dubna 1933 (ve věku 49 let)
Brno
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Příčina úmrtí leukemie
Místo pohřbení kostel Navštívení Panny Marie, Vojnice
Vzdělání vysokoškolské
Alma mater Technická univerzita Vídeň
Povolání inženýr, vysokoškolský učitel a vědec
Choť Erna Wellnerová, rozená Spitzerová
Děti 2
Rodiče Franz Wellner
Therese Wellner
Příbuzní Elsa Wellner (sestra)
Vilma Wellner (sestra)
Franz Wellner (bratr)
Podpis Emil Wellner – podpis
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Emil Wellner[1][2] (12. července 1883 Plzeň[3] – 3. dubna 1933 Brno[4]) byl český inženýr německé národnosti, vysokoškolský učitel a vědec. Byl třetím dítětem a prvorozeným synem Franze Wellnera, technického ředitele ve Škodových závodech, cukrovarnického odborníka a vynálezce, a jeho manželky Therese Wellnerové, rozené Baumgartnerové. Měl tři sourozence, dvě sestry, Elsu Wellnerovou, Vilmu Wellnerovou, a mladšího bratra Franze Wellnera.

Život

Absolvoval Technische Universität Wien a v letech 1905–1907 byl na této univerzitě asistentem rektora Karla Kobese. Dále pak dva roky pracoval jako konstruktér ve strojní továrně na jeřáby Julius von Petravič[5] ve Vídni. Zde se seznámil s Rudolfem Dubem, pozdějším kolegou z univerzity a blízkým přítelem. Od roku 1910 začal učit strojírenství na průmyslové škole v Brně. Strávil zde 17 let. Roku 1915 složil doktorát na Technische Universität Wien. Dne 1. května 1927 byl jmenován profesorem na Technische Universität Wien. Později působil na Německé vysoké škole technické v Brně[6] a v letech 1928, 1929 a 1930 byl zde zvolen děkanem tamní strojní a elektrotechnické fakulty. Učil zde pevnost, hydrodynamiku a tření kapalin.

Během svého působení na univerzitě publikoval vědecké práce:

  1. Ueber Polytropen-Konstruktionen. In: E. Jahnke: Dinglers polytechnisches Journal. Bd. 336. Berlin, 1921. S. 337.[7]
  2. Ueber Polytropen-Konstruktionen. In: E. Jahnke: Dinglers polytechnisches Journal. Bd. 336. Berlin, 1921. S. 347.[8]
  3. Ein Temperatur-Wärmemengen-Diagramm In: Dinglers polytechnisches Journal. Bd. 337. Berlin, 1922. S. 121.[9]
  4. Ein Temperatur-Wärmemengen-Diagramm In: Dinglers polytechnisches Journal. Bd. 337. Berlin, 1922. S. 133.[10]
  5. Ein Temperatur-Wärmemengen-Diagramm In: Dinglers polytechnisches Journal. Bd. 337. Berlin, 1922. S. 143.[11]

První světová válka

V roce 1916 byl ve svých 33 letech povolán do rakouské armády. Byla mu udělena hodnost „kadet aspirant“ a 25. srpna 1916 byl převelen do Lublaně (Laibach) ve Slovinsku. Jeho hlavní povinností bylo technické zabezpečení vlaku „Gesteinsbohrzug (Skodazug) Nr. 33“[12]. Jednalo se o speciálně upravené vlaky, které nesly vybavení pro vrtání do hornin. Byly využívány k vrtání otvorů pro umístění výbušnin pod nepřátelské linie. V mokřavých oblastech mohlo být vrtání využito k odvádění vody ze zákopů. V některých případech mohly být vlaky využity k vrtání poblíž fronty za účelem získávání strategických surovin, jako byla voda nebo uhlí.

Osobní život

V říjnu 1932 se v Bratislavě oženil[4] s Ernou Margarete Dubovou (1893 – 1938)[13], rozenou Spitzerovou (dcerou strojního inženýra Moritze Spitzera z Vítkovic). Erna byla dříve manželkou Rudolfa Duba, s nímž měla dceru Helenu. Erna a Rudolf se rozvedli v roce 1932. Následovala svatba s Emilem. Emil Wellner zemřel na leukemii 3. dubna 1933 v Brně,[4] tři měsíce před narozením svých dvou dcer-dvojčat.

Galerie

  • Emil (první zleva) s rodinou
    Emil (první zleva) s rodinou
  • Voják 1. světové války
    Voják 1. světové války
  • V roce 1932
    V roce 1932
  • Promoce a profesorský sbor 1930; sedící Wellner druhý zprava, Rudolf Dub třetí zprava
    Promoce a profesorský sbor 1930; sedící Wellner druhý zprava, Rudolf Dub třetí zprava
  • Promoce a profesorský sbor 1931; sedící Wellner první zleva, Rudolf Dub druhý zleva
    Promoce a profesorský sbor 1931; sedící Wellner první zleva, Rudolf Dub druhý zleva

Odkazy

Reference

  1. ↑ Místopis Jihozápadních Čech Štěchovice. www.mistopis.org [online]. [cit. 2024-08-06]. Dostupné online. 
  2. ↑ GEDBAS: Emil WELLNER. gedbas.genealogy.net [online]. [cit. 2024-08-06]. Dostupné online. 
  3. ↑ Matrika Plzeň 064, sn. 231 [online]. SOA Plzeň [cit. 2024-08-07]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b c Matrika 17056, sn. 145 [online]. MZA [cit. 2024-08-07]. Dostupné online. 
  5. ↑ REDAKCE. Škodovy závody se zapojují do výroby rýpadel. www.lomyatezba.cz [online]. 2024-02-04 [cit. 2024-08-06]. Dostupné online. 
  6. ↑ ŠIŠMA, Pavel. Učitelé na německé technice v Brně 1849–1945. Praha: Společnost pro dějiny věd a techniky, 2004. 205 s. S. 80. 
  7. ↑ Ueber Polytropen-Konstruktionen. – Polytechnisches Journal. www.dinglr.de [online]. [cit. 2024-08-07]. Dostupné online. 
  8. ↑ Ueber Polytropen-Konstruktionen. – Polytechnisches Journal. www.dinglr.de [online]. [cit. 2024-08-07]. Dostupné online. 
  9. ↑ Ein Temperatur-Wärmemengen-Diagramm – Polytechnisches Journal. www.dinglr.de [online]. [cit. 2024-08-07]. Dostupné online. 
  10. ↑ Ein Temperatur-Wärmemengen-Diagramm – Polytechnisches Journal. www.dinglr.de [online]. [cit. 2024-08-07]. Dostupné online. 
  11. ↑ Ein Temperatur-Wärmemengen-Diagramm – Polytechnisches Journal. www.dinglr.de [online]. [cit. 2024-08-07]. Dostupné online. 
  12. ↑ Österreich-Ungarns letzter Krieg 1914-1918;. honsi.org [online]. [cit. 2024-08-06]. Dostupné online. 
  13. ↑ GEDBAS: Erna Margarethe SPITZER GESCHIEDENE DUB. gedbas.genealogy.net [online]. [cit. 2024-08-09]. Dostupné online. 

Literatura

  • Tagesbote, Brno, 06.04.1933, str. 4 – životopis – Von Tage Dr. Emil Wellner
  • Österrechische Ingenieur - und Architekten - Verein, Wien, 1910, Verlag des Österrechischen - Ingenieur und Architekten - Vereines

Externí odkazy

  • Obrázky, zvuky či videa k tématu Emil Wellner na Wikimedia Commons

Zdroj