Emil Tréval
| Emil Tréval | |
|---|---|
 Emil Tréval
| |
| Narození |
13. prosince 1859 Prešov  Rakouské císařství
|
| Úmrtí |
10. února 1929 (ve věku 69 let) Praha  Československo
|
| Alma mater | 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy |
| Povolání | spisovatel, lékař, prozaik a dramatik |
| Choť | Zdena Walterová |
| multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Emil Tréval (13. prosince 1859, Prešov[1] – 10. února 1929, Praha[2][3]), vlastním jménem MUDr. Václav Walter, byl český lékař a spisovatel. Psal beletrii, je autorem mnoha naturalistických románů, divadelních her a populárně vědeckých publikací.
Život
Emil Tréval studoval v Praze, Berlíně a Paříži. V roce 1883 vstoupil jako lékař do státní služby, působil v Čechách, na Moravě a ve Vídni. Od roku 1919 působil jako vrchní zdravotní rada v politické správě na Žižkově. Od 1925 byl členem Československé akademie, od 1927 byl v redakci beletristického časopisu Zvon. Ze začátku své tvorby psal pod svým vlastním jménem převážně vědecké a populárně zdravovědné spisy.
Od let 80. let přispíval do časopisů Včela, Vesna a Moravské orlice. V této době tvořil fejetony s lékařskou tematikou. Jeho tvorba byla zprvu spíše realistická, šlo o pouhé vypravování. Postupem času začal autor směřovat svou tvorbu k symbolismu a dekadenci. Jeho literární tvorba je silně ovlivněna jeho povoláním lékaře. Častým tématem jeho mnohdy naturalistické tvorby bylo romantické pojetí ženských postav. Psal také o duševních poruchách, utkvělých představách, halucinacích, zrůdné erotice a o psychických i mravních otázkách manželství.
Některá svá díla publikovali společně se svou manželkou Zdenou Walterovou (pseud. Viola) pod společným pseudonymem Emil Tréval-Viola, či Emil Viola-Tréval. Užíval i jiných pseudonymů: Pantalon, Václav Prešovský, Ladislav Vašek, Jiří Okoř, Ben Trovato, Holofernes Kotě, Vrač, Prof. Zmatěj, Ad. Pisánka, a Trdlo Aristotele.
Dílo
Časopisecké příspěvky
Emil Tréval přispíval do časopisů Zlatá Praha,[4] Lumír[5] a j. Fejetony s lékařskou tematikou vydával v brněnském listu Beobachter pod titulem Aus dem Tagebuche eines Arztes.
Knižní vydání
- Manželství a jeho vliv na přítomné a budoucí pokolení (1901)
- Antiky (1907) – povídky inspirované tvorbou Julia Zeyera
- Právo ideálu (1909)
- Na prahu Kanaanu (1919)
- Průboj (1920) a Kdo za pravdu hoří (1921) – zobrazení života svého otce
- Síla lži (1921)
- Vývraty duší (1924) – novely
- Květy mrazu (1924) – novely
- Anděl a Eva (1927) – novely
- Bacchantčiny oči: román o manželství (1928)
- Vyhnaní synové Evy (1929)
Dramata
- Nevysloveno (Hráno v Národním divadle 1907)[6]
- Válka bohů (Drama z rus. prostředí, hráno v Národním divadle 1908, účinkovali Eduard Vojan, Leopolda Dostalová, Marie Hübnerová, aj.[7])
- Tiberius (Hráno v Národním divadle 1914–1915)[8]
Odkazy
Reference
- ↑ Matriční záznam narození a křtu pro prohlížení je nutná registrace na FamilySearch
- ↑ Emil Tréval. Národní listy. 11. 2. 1929 (večer. vyd.), s. 1. Dostupné online.
- ↑ Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých u Nejsvětějšího srdce Páně na Vinohradech, sign. SPVIN Z3, s. 310
- ↑ Např. Emil Tréval: Sadismus. Zlatá Praha. 18. 11. 1910, s. 97–99. Dostupné online.
- ↑ Např. Emil Tréval: Euthanasia. Lumír. 15. 11. 1904, s. 63–76. Dostupné online.
- ↑ Národní divadlo, Emil Tréval: Nevysloveno
- ↑ Národní divadlo, Emil Tréval: Válka bohů
- ↑ Divadlo a hudba. Čech. 13. 12. 1914, s. 8. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Emil Tréval na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Emil Tréval
- Emil Tréval v Lexikonu české literatury v Digitální knihovně Akademie věd ČR
- databáze Národní lékařské knihovny[nedostupný zdroj]
- heslo Walter, Václav. In: kolektiv autorů. Ottův slovník naučný. Praha: Jan Otto, 1908. ISBN 80-7185-057-8. Svazek XXVII. S. 135.
- heslo Tréval, Emil. In: kolektiv autorů. Slovník českých spisovatelů. Praha: Libri, 2000. ISBN 80-7277-007-1. S. 671–672.
