Emil Belluš
| Emil Belluš | |
|---|---|
 | |
| Narození |
19. září 1899 Slovenská Ľupča |
| Úmrtí |
14. prosince 1979 (ve věku 80 let) Bratislava |
| Alma mater | České vysoké učení technické v Praze |
| Povolání | architekt a učitel |
| Ocenění | národní umělec (1965) |
| Příbuzní | Daniel Belluš a Elena Haberernová (sourozenci) |
| multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Emil Belluš (19. září 1899, Slovenská Ľupča – 14. prosince 1979, Bratislava) byl slovenský architekt, představitel funkcionalismu.
V roce 1965 byl jmenován národním umělcem. V Praze 13 je po něm pojmenována ulice – Bellušova.[1]
Dílo
- 1924 – Národní dům, Banská Bystrica
- 1930 – budova Slovenského veslařského klubu, Bratislava
- 1932 – Kolonádový most, Piešťany
- 1935 – Poštovní a telegrafní úřad (dnes hlavní pošta), Piešťany
- 1936 – automatický mlýn NUPOD, Trnava
- 1934–1937 – družstevní domy na náměstí SNP, Bratislava
- 1936–1938 – budova Národní banky na Štúrově ulici (dnes Generální prokuratura), Bratislava
- 1946 – vodojem (s K. Havelkou), Trnava
- 1948 – Nová radnice, Bratislava
- 1948 – hotel Devín (s E. Kramplem a V. Uhliarikem), Bratislava
- 1954 – studentský domov Mladá garda, Bratislava
Odkazy
Reference
- ↑ NOVOTNÝ, Dan. MČ Praha 13: Názvy ulic [online]. Městská část Praha 13, 2010-02-08 [cit. 2011-07-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-08-27.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Emil Belluš na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Emil Belluš
