Emerich Perényi (palatin)

Mirko III. Perényi
Mirko III. Perényi
Narození	15. století
Úmrtí	5. února 1519
Povolání	politik
Politická strana	politik před vznikem politických stran
Choť	Dorotea Kanižská
Děti	Petr Perényi; František Perényi
Rodiče	Štěpán Perényi
Rod	Perényiové z Perényi
Příbuzní	Gabriel Perényi (vnuk)
Funkce	uherský palatin (1504–1519); bán Chorvatska (1512–1513)
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mirko (Emerich) III. Perényi, nebo též Emerich či Emerik III. (latinsky Emericus Perenius, maďarsky Perényi (III.) Imre, * ? – 5. února 1519, ?) byl uherský šlechtic z hornouherského rodu Perényiů, v letech 1512–1513 zastával úřad chorvatského bána a v roce 1504 se stal doživotním palatinem Uherského království.

Životopis

Jeho otcem byl královský taverník Štěpán Perényi, jeho matkou Uršula Újlakiová, dcera Mikuláše Újlakiho je transylvánského vojevůdce a bosenského krále.

Roku 1504 se Mirko stal uherským palatinem a tento titul si udržel do konce života. Byl jedním z vůdců královské strany a postavil se proti rozhodnutí zakázat volbu cizinců na chorvatsko-uherský trůn, nakonec však listinu podepsal.^[1] Za nepřítomnosti krále Vladislava II. (1490–1516), který po roce 1509 sídlil v Českém království, vládl jako regent. Společně s některými velmoži plánoval dobytí Dalmácie na Benátčanech během jejich konfliktu s Cambraiskou ligou.

Roku 1512 se stal chorvatským bánem a od roku 1513 spolu s Janem Zápolským zastával úřad nejvyššího kapitána království.

Byl jedním ze signatářů dohody mezi králem Vladislavem II. a římsko-německým císařem Maxmiliánem I. z roku 1515. Tato dohoda zaručovala přechod uherského trůnu na Habsburky v případě zániku Vladislavova rodu. Za tuto zásluhu mu císař Maxmilián I. roku 1517 udělil dědičný titul knížete Svaté říše římské.^[1]