Emanuel Kletečka

Emanuel Kletečka
Poslanec Českého zemského sněmu
Ve funkci:
1874 – 1889[1]
Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1873 – 1882[2]
Volební obvod Tábor, Pacov, Kamenice atd.
Stranická příslušnost
Členství Český klub
(staročeši)

Narození 26. prosince 1826
Obrátice
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 21. srpna 1895 (ve věku 68 let)
Obrátice
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Emanuel Štěpán Kletečka (26. prosince 1826 Obrátice[3][4]21. srpna 1895 Obrátice[5][6]) byl rakouský a český politik, v 2. polovině 19. století poslanec Českého zemského sněmu a Říšské rady.

Život

Vystudoval gymnázium v Jindřichově Hradci a filozofii v Praze. Působil jako politický úředník v Milevsku, Pelhřimově a v Karlíně. Byl statkářem v domovských Obráticích.[6]

V polovině 60. let 19. století, ihned při vzniku okresní samosprávy, se stal okresním starostou v Mladé Vožici. Funkci pak zastával až do své smrti (s výjimkou tříletého období na přelomu 60. a 70. let, kdy nebyl pro své opoziční aktivity v českém národním hnutí potvrzen v úřadu).[4]

V doplňovacích volbách roku 1874 byl zvolen na Český zemský sněm za kurii venkovských obcí (obvod Tábor, Mladá Vožice, Soběslav, Veselí).[7] V rámci tehdejší politiky pasivní rezistence ale funkci poslance fakticky nevykonával, byl pro absenci zbaven mandátu a obhájil jej pak v doplňovacích volbách roku 1875,[8] roku 1876[9] a 1877.[10] Uspěl pak v řádných volbách roku 1878[11] a volbách roku 1883.[12] Zastupoval Národní stranu (staročechy).[13]

Zasedal také v Říšské radě (celostátní zákonodárný sbor), kam byl zvolen v prvních přímých volbách roku 1873, kurie městská, obvod Tábor, Pacov, Kamenice atd. Z politických důvodů se nedostavil do sněmovny, čímž byl jeho mandát i přes opakované zvolení prohlášen za zaniklý. Mandát obhájil v řádných volbách roku 1879. Rezignace oznámena na schůzi 5. prosince 1882.[14][15][16] Po volbách v roce 1879 se na Říšské radě připojil k Českému klubu (jednotné parlamentní zastoupení, do kterého se sdružili staročeši, mladočeši, česká konzervativní šlechta a moravští národní poslanci).[17]

V zákonodárných sborech se zaměřoval na národohodpodářské otázky. Řada obcí v domovském regionu mu udělila čestné občanství.[4]

Zemřel v srpnu 1895 a byl pohřben v Smilových Horách.[4]

Odkazy

Reference

  1. V rámci politiky pasivní rezistence se do roku 1878 na práci sněmu fakticky nepodílel.
  2. V rámci politiky pasivní rezistence se do roku 1879 na práci Říšské rady fakticky nepodílel.
  3. Matriční záznam o narození a křtu farnost Smilovy Hory
  4. a b c d Emanuel Št. Kletečka. Národní politika. Srpen 1895, roč. 13, čís. 232, s. 1. Dostupné online. 
  5. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnost Smilovy Hory
  6. a b LIŠKOVÁ, Marie. Slovník představitelů zemské samosprávy v Čechách 1861–1913. Praha: SÚA, 1994. 379 s. Dostupné online. ISBN 8085475138. S. 141. 
  7. http://www.psp.cz/eknih/1872skc/3/stenprot/001schuz/s001003.htm
  8. http://www.psp.cz/eknih/1872skc/4/stenprot/001schuz/s001002.htm
  9. http://www.psp.cz/eknih/1872skc/5/stenprot/001schuz/s001002.htm
  10. http://www.psp.cz/eknih/1872skc/6/stenprot/003schuz/s003001.htm
  11. http://www.psp.cz/eknih/1878skc/1/stenprot/001schuz/s001003.htm
  12. http://www.psp.cz/eknih/1883skc/1/stenprot/001schuz/s001001.htm
  13. Národní listy 18. 9. 1878, http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?id=5011270&picp=&it=0&s=djvu
  14. Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  15. http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0008&page=185&size=45
  16. http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0008&page=222&size=45
  17. Salzburger Volksblatt, 21. 10. 1879, č. 126, s. 2.

Externí odkazy

Zdroj