Else Lasker-Schülerová

Else Lasker-Schülerová
Else Lasker-Schülerová
Rodné jméno	Elisabeth Schüler
Narození	11. února 1869 ; Elberfeld
Úmrtí	22. ledna 1945 (ve věku 75 let) ; Jeruzalém
Místo pohřbení	židovský hřbitov na Olivové hoře
Povolání	básnířka, spisovatelka, saloniérka a dramatička
Žánr	poezie
Témata	pocit osamělosti, touha po lásce, pomíjivost štěstí, zbožnost
Literární hnutí	Expresionismus
Významná díla	Der siebente Tag (básnická sbírka), Styx (básnická sbírka)
Ocenění	Kleistova cena (1932)
Manžel(ka)	Bertold Lasker (první manžel; rozvod), Herwarth Walden (vl. jménem Georg Lewin; druhý manžel)
Partner(ka)	Gottfried Benn
Děti	Paul (1899–1927)
Příbuzní	Rosa Zifferer (bratranec)
	oficiální stránka
	multimediální obsah na Commons
	galerie na Commons
	Seznam děl v Souborném katalogu ČR
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Else Lasker-Schülerová (11. února 1869 – 22. ledna 1945) byla německy píšící židovská básnířka a dramatička, spojená s expresionistickým hnutím.

Biografie

Narodila se ve Wuppertalu, její rodiče, Jeanette Schülerová a bankéř Aaron Schüler, byli výraznou inspirací pro její pozdější dílo, zejména dramatické. V roce 1894 se vdala za lékaře Bertholda Laskera (bratra slavného šachisty Emanuela Laskera), přestěhovali se do Berlína. V roce 1899 se jí narodil syn Paul, v témže roce také publikovala své první básně. V roce 1902 publikovala básnickou sbírku Styx. V roce 1903 se rozvedla a o několik měsíců později si vzala Georga Lewina. Začala publikovat prózy a básně, postupně se stala jednou z nejdůležitějších básnířek expresionistického hnutí. V roce 1913 navázala milostný vztah s básníkem Gottfriedem Bennem, kterému věnovala celou řadu básní. Velmi ji zasáhla smrt syna Paula v roce 1927. Po nástupu nacismu byla jako Židovka perzekvována, emigrovala do Švýcarska a v roce 1934 do Palestiny. V roce 1938 ztratila německé občanství, válku přečkala v Jeruzalémě, kde vydala svou poslední básnickou sbírku Mein blaues Klavier, se stejnojmennou úvodní básní Můj modrý klavír. Její zdraví se zhoršovalo, v roce 1945 zemřela na infarkt. Je pohřbena na Olivetské hoře.

Lasker-Schülerová patří k nejoceňovanějším básníkům expresionistického hnutí, napsala celou řadu básní a několik divadelních her, některé sama ilustrovala. Jejím nejvýznamnějším dramatem je hra Die Wupper (1908). Její básně se z typu expresionistické poesie v mnohém vymykají, například častým využíváním prvků milostné poesie (které se expresionisté jinak často vyhýbají). Dalším neobvyklým prvkem jejích básní je náboženské ladění, často hraničí až s modlitbou, Lasker-Schülerová často využívá biblické a orientální motivy, její básně jsou formálně uvolněné, myšlenkově ale velmi hluboké a intenzivní. Nevyhýbala se ani jazykovým experimentům.

Fotogalerie

Else Lasker-Schüler (1907)
Else Lasker-Schüler (druhá zleva) vedle svého manžela Bertholda Laskera (první zleva)
Její hrob v Jeruzalému
Pamětní deska v Berlíně (Katharinenstraße 2, Berlin-Halensee)
Schüler-Lasker, Else. Die gesammelten Gedichte. (1917)
Else Lasker-Schüler, 1919