Elisa Ferreirová

Elisa Ferreirová
GCC
Ferreitová v roce 2023
Ferreitová v roce 2023
Evropská komisařka pro soudržnost a reformy
Úřadující
Ve funkci od:
1. prosince 2019
Předseda Ursula von der Leyenová
Předchůdce Corina Crețuová (jako komisařka pro regionální politiku)
Poslankyně Evropského parlamentu za Portugalsko
Ve funkci:
1. července 2004 – 19. června 2016
Předchůdce Manuel António dos Santos
Člen Shromáždění republiky
Ve funkci:
4. dubna 2002 – 30. června 2004
Volební obvod Braga
Ministryně pro plánování
Ve funkci:
25. října 1999 – 6. dubna 2002
Předseda vlády António Guterres
Předchůdce João Cravinho
Nástupce Pedro Marques
Ministryně životního prostředí
Ve funkci:
28. října 1995 – 25. října 1999
Předseda vlády António Guterres
Předchůdce Teresa Patríciová de Gouveia
Nástupce José Sócrates
Stranická příslušnost
Členství Socialistická strana
další politické příslušnosti Pokrokové spojenectví socialistů a demokratů
Strana evropských socialistů
Narození 17. října 1955 (68 let)
Porto, PortugalskoPortugalsko Portugalsko
Alma mater Univerzita Porto (do 1977)
Univerzita v Readingu (do 1985)
Profese politička a ekonomka
Ocenění velkokříž Vojenského řádu Kristova (2005)
Commons Elisa Ferreira
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Elisa Maria da Costa Guimarães Ferreirová, GCC (* 17. října 1955 Porto) je portugalská politička a ekonomka, která od roku 2019 působí jako evropská komisařka pro soudržnost a reformy v administrativě předsedkyně Ursuly von der Leyenové. Od roku 2016 do roku 2019 působila jako viceguvernérka Portugalské banky.[1] V letech 2004 až 2016 byla poslankyní Evropského parlamentu (EP) za Socialistickou stranu, která je součástí Strany evropských socialistů.[2] V roce 2019 ji Portugalsko vybralo jako evropskou komisařku. Za vlády Antónia Guterrese měla na starosti ministerstva životního prostředí (1995–⁠⁠⁠⁠⁠1999) a veřejné práce (1999–⁠⁠⁠⁠⁠2001).

Politická kariéra

Členka portugalské vlády, 1995–⁠⁠⁠⁠⁠2002

Ferreirová působila ve vládě Antónia Guterrese jako ministryně životního prostředí (1995–⁠⁠⁠⁠⁠1999) a jako ministryně pro plánování (1999–⁠⁠⁠⁠⁠2001).

Poslankyně Evropského parlamentu, 2004–2016

Ferreirová byla poslankyní Evropského parlamentu od evropských voleb v roce 2004 až do své rezignace v roce 2016. Po celou dobu svého působení v parlamentu působila jako členka Hospodářského a měnového výboru. V této funkci vypracovala zprávu výboru o užší koordinaci hospodářských politik, která požaduje, aby Evropské centrální bance (ECB) byly uděleny pravomoci monitorovat „finanční stabilitu v eurozóně“ a aby se zapojila „do celoevropského makroobezřetnostního dohledu nad systematicky významnými finančními institucemi.“[3] Měla také na starosti parlamentní zprávu o postupu při makroekonomické nerovnováze v roce 2011[4] a v roce 2013 vedla práci parlamentu na jednotném mechanismu řešení krizí (SRM).[5]

V letech 2004 až 2014 byla členkou parlamentní delegace ve Smíšeném parlamentním shromáždění AKT-EU. V roce 2015 se připojila k Zvláštnímu výboru pro daňová rozhodnutí a jiná opatření podobného charakteru nebo účinku.

V roce 2012 byla součástí expertní „alternativní trojky“ Socialistů a demokratů (S&D), která byla vyslána do Řecka, aby posoudila, jaká opatření lze přijmout k urychlení růstu počtu pracovních míst.[6]

Kromě úkolů ve výborech byla členkou meziskupiny Evropského parlamentu pro dlouhodobé investice a reindustrializaci. Zastupovala také parlament na konferenci OSN o změně klimatu v roce 2007 na Bali[7] a na konferenci Organizace spojených národů o změně klimatu v roce 2008 v Poznani.[8]

Banco de Portugal, 2016–2019

V červnu 2016 rezignovala na svou pozici v Evropském parlamentu poté, co byla portugalskou vládou nominována do představenstva Portugalské centrální banky.[9] Nahradil ji Manuel dos Santos.

Evropská komisařka, 2019–dosud

Dne 27. srpna 2019 premiér António Costa oznámil, že byla navržena na pozici portugalské komisařky v Evropské komisi Ursuly von der Leyenové. Úřadu se ujala 1. listopadu 2019[10] a převzala portfolio pro soudržnost a reformy.[11] Stala se první portugalskou ženou, která byla navržena na komisařku.[12]

Další aktivity

  • Instituto Nacional de Estatística (INE), členka správní rady (1989–1992)
  • Associação Industrial Portuense, výkonná viceprezidentka (1992–1994)
  • Comissão de Coordenação da Região Norte, viceprezidentka (1988–1992)

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Elisa Ferreira na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Vice-Governor Elisa Ferreira. Banco de Portugal [online]. 2019-08-27 [cit. 2024-03-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  2. ↑ 8. volební období | Elisa FERREIRA | Poslanci EP | Evropský parlament. www.europarl.europa.eu [online]. 1955-10-17 [cit. 2024-03-04]. Dostupné online. 
  3. ↑ MEPs want economic policy co-ordinated. POLITICO [online]. 2009-02-11 [cit. 2024-03-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ MEPs to back tougher rules on economic regulation. POLITICO [online]. 2011-04-13 [cit. 2024-03-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ MEPs take a strong line on bank fund. POLITICO [online]. 2013-12-17 [cit. 2024-03-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ The shadow troika. POLITICO [online]. 2012-02-15 [cit. 2024-03-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ Bali-bound MEPs. POLITICO [online]. 2007-11-21 [cit. 2024-03-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ MEPs flock to Poznań meeting. POLITICO [online]. 2008-11-26 [cit. 2024-03-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ Governo oficializa nomeação de Elisa Ferreira e Máximo dos Santos no BdP. www.jornaldenegocios.pt [online]. [cit. 2024-03-04]. Dostupné online. (portugalsky) 
  10. ↑ Costa diz que Elisa Ferreira terá pasta que "corresponde aos interesses de Portugal" na UE. Diário de Notícias [online]. [cit. 2024-03-04]. Dostupné online. (portugalsky) 
  11. ↑ Press corner. European Commission - European Commission [online]. [cit. 2024-03-04]. Dostupné online. 
  12. ↑ Meet the commissioners. POLITICO [online]. 2019-09-09 [cit. 2024-03-04]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

Portugalská evropská komisařka
Předchůdce:
Carlos Moedas 		2019–2024
Elisa Ferreirová 		Nástupce:

Zdroj