Ejn Hod

Ejn Hod
עין הוד
Výhled z Ejn Hod na okolní svahy Karmelu
Výhled z Ejn Hod na okolní svahy Karmelu
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 127 m n. m.
Stát IzraelIzrael Izrael
distrikt Haifský
oblastní rada Chof ha-Karmel
Ejn Hod
Ejn Hod
Rozloha a obyvatelstvo
Počet obyvatel 583 (2014[1])
Správa
Vznik 1954
Oficiální web www.ein-hod.org
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ejn Hod (hebrejsky עֵין הוֹד, v oficiálním přepisu do angličtiny En Hod[2], přepisováno též Ein Hod) je vesnice typu společná osada (jišuv kehilati) v Izraeli, v Haifském distriktu, v Oblastní radě Chof ha-Karmel.

Geografie

Leží v nadmořské výšce 127 metrů na zalesněných západních svazích pohoří Karmel, na hřbetu, který jižně od osady prudce spadá do údolí Nachal Hod a na severu do údolí Nachal Bustan.

Obec se nachází cca 4 kilometry od břehů Středozemního moře, cca 72 kilometrů severoseverovýchodně od centra Tel Avivu a cca 12 kilometrů jižně od centra Haify. Ejn Hod obývají Židé, přičemž osídlení v tomto regionu je převážně židovské. Ovšem 6 kilometrů na východ od vesnice leží na hřbetu Karmelu skupina sídel obývaných arabsky mluvícími Drúzy a cca 2 kilometry jihovýchodně od Ejn Hod také stojí vesnice Ejn Chaud osídlená izraelskými Araby.

Ejn Hod je na dopravní síť napojen pomocí lokální silnice číslo 7111, která sem odbočuje z dálnice číslo 4 v pobřežní nížině.

Dějiny

Muzeum Marcela Janko v Ejn Hod

Na místě současné vesnice Ejn Hod se do roku 1948 rozkládala arabská vesnice Ejn Chaud. Stála v ní mešita a chlapecká základní škola. Roku 1931 zde žilo 459 lidí v 81 domech. Během války za nezávislost v roce 1948 byla vesnice dobyta izraelskými silami a arabské osídlení tu skončilo. Na rozdíl od mnoha jiných arabských sídel ovládnutých Izraelci ale nedošlo k její demolici a zdejší zástavba byla zachována.[3]

Nynější židovský Ejn Hod byl založen v roce 1954.[2] Jeho obyvatelé se nastěhovali do opuštěné arabské vesnice. Jde o uměleckou kolonii, ve které žijí a prodávají své výrobky řemeslníci, malíři, keramici apod. Nachází se zde i muzeum dadaistického malíře Marcela Janco, který patřil mezi zakladatele kolonie.[4][5]

Část Arabů vysídlených roku 1948 z Ejn Chaud se v následujících dekádách snažila domoci návratu do svých domovů. Nakonec založili provizorní osadu cca 2 kilometry jihovýchodně odtud. Ta byla nakonec uznána za oficiální sídlo pod jménem Ejn Chaud a stala se členskou obcí Oblastní rady Chof ha-Karmel.[3]

Demografie

Podle údajů z roku 2014 tvořili naprostou většinu obyvatel v Ejn Hod Židé (včetně statistické kategorie "ostatní", která zahrnuje nearabské obyvatele židovského původu ale bez formální příslušnosti k židovskému náboženství).[1]

Jde o menší sídlo vesnického typu s dlouhodobě rostoucí populací. K 31. prosinci 2014 zde žilo 583 lidí. Během roku 2014 populace klesla o 0,5 %.[1]

Vývoj počtu obyvatel Ejn Hod[1][6][7]
Rok 1961 1972 1983 1995 2001 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014
Počet obyvatel 27 168 191 336 432 464 472 486 519 546 559 522 537 556 586 583

Odkazy

Reference

  1. a b c d יישובים 2014 [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2015-10-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-11-17. (hebrejsky) 
  2. a b יישובים 2013 [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2015-06-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-05-30. (hebrejsky) 
  3. a b Welcome To 'Ayn Hawd [online]. Palestine Remembered [cit. 2010-04-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. עין הוד [online]. hof-hacarmel.co.il [cit. 2010-04-26]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  5. עין הוד [online]. www.nirezion.com [cit. 2010-04-26]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  6. רשימת היישובים, מאפיינים גיאוגרפיים ואוכלוסייה 1948,1961,1972,1983, 1995 [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2010-04-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-04-13. (hebrejsky) 
  7. שם יישוב אנגלית a další seznamy demografického vývoje sídel [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2010-04-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-05-25. (hebrejsky) 

Související články

Externí odkazy

Zdroj