Einsiedeln

Einsiedeln
znak
Poloha
Souřadnice	47°7′40″ s. š., 8°44′35″ v. d.
Nadmořská výška	882 m n. m.
Stát	Švýcarsko Švýcarsko
Einsiedeln
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	98,9 km²
Počet obyvatel	15 550 (2017)[1]
Hustota zalidnění	157,2 obyv./km²
Správa
Oficiální web	www.einsiedeln.ch
Telefonní předvolba	055
PSČ	8840
Označení vozidel	SZ
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Einsiedeln je obec ve Švýcarsku v kantonu Schwyz, asi 30 km jihovýchodně od Curychu. Má téměř 15 tisíc obyvatel a leží při západním břehu přehradního jezera Sihlsee v nadmořské výšce 880 m. Obec je lyžařské středisko a nejznámější poutní místo ve Švýcarsku díky klášteru benediktinů, který byl založen roku 935. Barokní socha Panny Marie z Einsiedeln je i na rampě Pražského hradu, kaple jsou v Oseku a v Lovosicích.

Historie

Roku 835 přišel na toto místo mnich Meinrad z kláštera Reichenau a žil zde o samotě jako poustevník. Podle pověsti byl zabit dvěma lupiči, které však dva velcí havrani dohnali k soudu. Proto má obec ve znaku dva černé havrany. Roku 934 shromáždil kněz Eberhard ze Štrasburku zdejší poustevníky a založil benediktinský klášter, který císař Ota I. roku 947 potvrdil. V letech 1031-1039 byla po požáru kláštera postavena trojlodní románská bazilika, na jejímž půdorysu stojí i současný barokní kostel. Klášter byl bohatě obdarován a exemptním postavením vyňat z pravomoci světských pánů, což vedlo k různým sporům. Einsiedelnská poutní kaple kláštera byla zastávkou poutníků na cestě do Santiago de Compostela, kteří sem od 14. století putovali za soškou "černé" Matky Boží. Při klášteře vznikla i současná obec. V letech 1516-1518 působil v klášteře jako farář pozdější církevní reformátor Ulrich Zwingli a roku 1526 klášter uzavřel. Byl obnoven roku 1533 a v letech 1674-1735 vybudována barokní novostavba kláštera s poutním kostelem Panny Marie a svatého Mořice podle plánů Caspara Moosbruggera.

Klášter Einsiedeln

Rozsáhlá barokní budova s kostelem Panny Marie a sv. Mořice z let 1719-1735 stojí na náměstí naproti radnici. Pozdně barokní kostel podle plánů J. Moosbruggera patří mezi nejvýznamnější barokní stavby ve Švýcarsku. Má výrazně plastické průčelí se dvěma věžemi, vnitřek je bohatě zařízen, na klenbách jsou fresky se štukovými reliéfy od bratří Asamů.

Poutní kaple

Kaple milosrdenství Panny Marie Einsiedelnské stojí v hlavní lodi kostela, je obdélná, obložená černým mramorem. Na oltáři ve svatozáři a oblacích ze zlaceného stříbra je uctívána pozdně gotická poutní soška černé Madony s Ježíškem, dřevořezba se zbytky polychromie a zlacení. Jejich tváře jsou zčernalé buď sazemi ze svíček, nebo korozí původního stříbřeného povrchu. Od 17. století se soška odívá do vyšívaného roucha zvonovitého střihu, podle španělského zvyku, a zdobí zlatými korunkami. Z tohoto vzoru se kopírovaly einsidelnské sošky a einsiedelnské kaple po celé Evropě, dochovaly se například v německém Rastattu nebo v Ostrově nad Ohří.^[2]

Skriptorium a knihovna

V klášteře byla od počátku významná písařská škola (skríptorium) a knihovna. Z otonského období prvního vrcholu jejich činnosti na konci 10. století se dodnes zachovalo 67 iluminovaných rukopisů v knihovnách po celém světě. V současnosti má knihovna asi 250 tisíc knih, 1230 rukopisů a 1040 prvotisků. Zvláště významné jsou rukopisy se záznamem církevního zpěvu v neumách z 10. století, jedny z nejstarších notových záznamů, ale také iluminované mešní knihy doby gotické.

Klášter provozuje také známé humanistické gymnázium.

Sport a kultura

Einsiedeln je také vyhledávané středisko zimních sportů s areály Hoch Ybbrig a Brunni a skokanským můstkem z roku 2005. Také blízká přehradní nádrž Sihlsee, která zásobuje elektrickým proudem švýcarské železnice, nabízí mnoho příležitostí ke koupání a vodním sportům.

Turisté kromě toho navštěvují různé divadelní festivaly, zejména představení Welttheater, které se koná každých 5-6 let před fasádou kláštera. Početné folklorní festivaly organizuje každý rok řada občanských sdružení. Vedle klášterní knihovny má obec i moderní knihovnu podle návrhu architekta Mario Botty, která je plně věnována architektuře. V obci sídlí významné katolické nakladatelství Benziger.

Doprava

Einsiedeln je konečná stanice železniční trati z Curychu, která je součástí příměstské železniční dopravy (linky S13 a S40) s nádražím v centru obce.

Galerie

• 
  Průčelí kostela
• 
  Interiér kostela
• 
  Poutní kaple
• 
  Černá madona
• 
  Klášterní knihovna
• 
  Stránka kodexu Einsiedeln 121 s neumovým záznamem

Odkazy

Reference

Literatura

• Ottův slovník naučný, heslo Einsiedeln. Sv. 8, str. 459

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Einsiedeln na Wikimedia Commons
• (německy) Stránky kláštera

Zdroj