Eduard Neumann (lékař)

Eduard Neumann
Narození 1. dubna 1868
Kostelec nad Černými lesy Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 19. října 1942
Treblinka PolskoPolsko Polsko
Povolání voják, překladatel, básník a lékař
Znám jako lékař, překladatel, básník
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Eduard Neumann (1. dubna 1868, Kostelec nad Černými lesy19. října 1942, Treblinka) byl český lékař, voják, překladatel a básník židovského původu.[1]

Život

Eduard Neumann byl od roku 1893 vojákem z povolání. V italském Terstu působil 18 let a jako vrchní štábní lékař dosáhl hodnosti plukovníka. Po skončení 1. světové války odešel do výslužby.[1] Věnoval se překladům české poezie do němčiny a vlastní básnické tvorbě. Jako obdivovatel Karla Hynka Máchy přeložil jeho Máj.[1]

1. června 1942 byl pro svůj židovský původ zatčen a 19. října 1942 zavražděn v koncentračním táboře Treblinka v Polsku.[1]

Dílo

Lékař Eduard Neumann je autorem těchto děl a překladů:[2]

  • NEUMANN, Eduard. Elegie na Máchovu smrt. [Karlovy Vary: nákladem vlastním, 1934]. [IV] s.
  • NEUMANN, Eduard. Gedichte. In Karlsbad: [s.n., 1930 nebo 1931]. 219 s.
  • NEUMANN, Eduard. Die hohe Schule zu Prag. [S.l.: s.n., 1932]. 16 s.
  • NEUMANN, Eduard. Die Hohe Schule zu Prag. Karlsbad: Franieck, [1927-1937]. 16 s.
  • NEUMANN, Eduard. Karl Ignaz Mácha. Schwarz-Kosteletz: [s.n., 1935]. [IV] s.
  • MÁCHA, Karel Hynek. Der Mai: romantisches Gedicht. Karlsbad: s.n., 1933. 28 s.
  • NEUMANN, Eduard. Nachtrag zu den Gedichten. [S.l.: s.n.], 1934, [spr. 1933]. 19 s.

Odkazy

Reference

  1. a b c d Eduard Neumann. ABArt, Archiv výtvarného umění. [cit. 2023-12-17]. Dostupné online
  2. Neumann, Eduard, 1868-1942. Databáze Národní knihovny ČR. [cit. 2023-12-17]. Dostupné online

Literatura

  • Před branami Prahy: Publikace o duchovní kultuře okresů: Brandýs nad Labem, Český Brod, Jílové u Prahy, Kostelec nad Černými Lesy, Praha-venkov (východ), Praha-venkov (západ) a Říčany. Praha: Krajské ústředí osvětových sborů, 1940. 102 s. Kapitola Odraz života kraje v písemnictví, v umění výtvarném, v hudebních skladbách a písních. S. 73-82.

Zdroj