Eduard Marhula

Eduard Marhula
Základní informace
Narození 8. prosince 1877
Vsetín
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 6. května 1925 (ve věku 47 let)
Ostrava
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Žánry klasická hudba, duchovní hudba a opereta
Povolání hudební skladatel, hudební pedagog, varhaník a dirigent
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Eduard Marhula (8. prosince 1877 Vsetín[1] –  6. května 1925 Ostrava) byl český skladatel a varhaník.

Život

Po studiích na Varhanické škole v Brně u Leoše Janáčka se stal na téměř deset let varhaníkem a ředitelem kůru v Rožnově pod Radhoštěm a zároveň ředitelem hudební školy. Po odchodu do Ostravy-Mariánských Hor, kde přijal místo ředitele Hudební a varhanické školy Matice školské, se stal i místopředsedou Jednoty hudebních stavů, kde věnoval své síly boji za zlepšení hmotných poměrů hudebníků, varhaníků a ředitelů kůrů.

Po vzniku samostatného Československa v roce 1918 založil v Ostravě vojenskou hudbu 31. pluku a stal se jejím kapelníkem. Jeho zásluhou vznikla v Ostravě-Mariánských horách Hudební a varhanní škola. V jejím rámci bylo i středisko pro hudební vzdělávání učitelů.

Vedle svých pedagogických povinností byl však i velmi plodným a úspěšným skladatelem a některé jeho skladby byly provedeny v Rusku a v Americe. Eduard Marhula byl i redaktorem a spoluvydavatelem časopisu Hudební a divadelní obzor, tehdy jediného odborného hudebního periodika na Moravě.

Dílo

Hudební dílo Eduarda Marhuly vycházelo z melodiky a tradic národních písní. Kromě drobných skladeb pro klavír a úprav lidových písní zanechal rozsáhlé dílo pro chrámové účely.

Úpravy národních písní

  • Kytice valašských písní
  • Kytice slovenských písní
  • Pěsničky Moravců z Hlučínska a Hlubčicka
  • Rodnému kraji

Sbory

  • Holoubek
  • Jarní vánek
  • Hněv
  • Kdo poslední je vlasti stráží
  • 28. říjen

Operety

  • Ženská vojna (1913)
  • V poutech lásky (1921)
  • Děvčátko z hájovny (1921)
  • Milion (nedokončeno)

Chrámové skladby

Jeho tvorba pro chrámové účely je velmi rozsáhlá. Velkou oblibu si získaly zejména vánoční mše a pastorely.

  • Valašská mše pastýřská
  • Koledové mše
  • Píseň vánoční
  • Ave Maria pro alt

Reference

  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu

Literatura

Externí odkazy

Zdroj