Dům u Zlatého jednorožce

Dům U Zlatého jednorožce
Dům U Zlatého jednorožce
Dům U Zlatého jednorožce
Účel stavby

nájemní dům, galerie

Základní informace
Sloh románský, gotický
barokní
Architekti anonym
František Maxmilián Kaňka
Výstavba 12.–15. století
Přestavba 1712–1717, 1735
Současný majitel město Praha
Poloha
Adresa Staroměstské náměstí čp.548/20ý
Železná 1, 110 00 Praha 1-Staré Město, ČeskoČesko Česko
Ulice Železná, Staroměstské náměstí a Kamzíková
Souřadnice 50°5′12,67″ s. š., 14°25′18,93″ v. d.
Další informace
Rejstříkové číslo památky 38628/1-294 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dům U Zlatého jednorožce, Dům U Červených dveří, také Mandovský dům je románsko-gotický měšťanský dům, přestavěný v období baroka, situovaný na nároží Staroměstského náměstí čp. 548/I, Železné ulice 1 a Kamzíkové 5, v Praze na Starém Městě, od roku 1958 chráněný jako kulturní památka.[1]

Historie a architektura

Nejstarším dokladem o stavbě kamenného domu v románském slohu je zdivo sklepa ze 2. poloviny 12. století, dvě prostory z opukového kvádříkového zdiva s valenými klenbami, které zdokumentoval stavebně historický průzkum v 50. letech 20. století. V druhé románské stavební etapě v 1. polovině 13. století byla síň nově zaklenuta na střední pilíř. Dům byl pravděpodobně věžový a tvořil součást dvorce. Dvorec byl později rozdělen na dva domy, první severní do Staroměstského rynku a druhý do Železné ulice. Po roce 1419 oba domy zase spojil jeden majitel.

První písemná zpráva, kterou lze bezpečně vztáhnout k tomuto domu, pochází z roku 1315, kdy Nicolaus Geunher a jeho druhové zaplatili za dům markraběti 40 kop zlatých; v roce 1332 se připomíná Kateřina Geunherova, která ustanovila plat za spásu duše svého zemřelého bratra Jeklina Geunhera.[2]. Rodina Geunherových vlastnila dům až do roku 1346 v osobě Václava Geunhera, později opata kláštera v Litomyšli.

Po roce 1483 oba domy koupil utrakcistický biskup Augustin Lucián z Mirandoly. Další majitel si dal dům přestavět v pozdně gotickém slohu, autorem byl Matěj Rejsek, vytesal mj. sedlový portálek v průjezdu. Letopočet na svorníku klenby v průjezdu datuje ukončení stavby jeho stavby k roku 1496. Na závěr goticko-renesanční přestavby z roku 1523 došlo k vybudování dvorního křídla do Kamzíkové ulice.

Barokní úpravy podnikl Humprecht Jan Černín z Chudenic, počínaje opěrnými pilíři z roku 1655, v roce 1672 se připomínají stavitel Giovanni Domenico Canevalle a kameník Giovanni Antonio Pozzo. Z té doby pocházejí klenby síní v přízemí.

Hlavní barokní proměnu domu navrhl František Maxmilián Kaňka zvýšením o jedno patro, novou fasádou a zdobným portálem, který se nedochoval.[3] Hlavní fasáda třípatrového do Staroměstského náměstí je čtyřosá, štuková výzdoba nad okny (suprafenestry) sestává z říms a maskaronů v prvním a druhém patře. Mohutný trojboký štít s oválným okénkem uzavírá korunní římsu domu.

Další úpravy z 19. století vedly jen k redukci dosavadní dekorace a úpravám, výkladců krámů.

Osobnosti

Galerie

  • Detail oken 1. patra
    Detail oken 1. patra
  • Madona na fasádě
    Madona na fasádě
  • Pamětní deska B. Smetany na fasádě
    Pamětní deska B. Smetany na fasádě

Odkazy

Reference

  1. ↑ [Památkový katalog https://pamatkovykatalog.cz/dum-u-zlateho-jednorozce-15686762]
  2. ↑ TEIGE, I., 1910, s. 549-550
  3. ↑ VLČEK, 1996, s. 365

Literatura

  • TEIGE, Josef: Základy starého místopisu pražského I/1. Staré Město. Praha 1910, s. 549-568
  • TOMEK, Václav Vladivoj: Dějepis města Prahy, II.díl, 2. vyd. Praha 1892, s.
  • VLČEK, Pavel a kol.: Umělecké památky Prahy. Staré Město a Josefov. Praha : Academia, 1996, s. 364-365. ISBN 80-200-0563-3

Externí odkazy

Zdroj