Dógrí

Dógrí
डोगरी
Rozšíření Džammú a Kašmír, Himáčalpradéš, Paňdžáb (Indie a Pákistán)
Počet mluvčích 2 000 000
Klasifikace
Písmo Dogarské písmo, Dévanágarí, Arabské písmo
Postavení
Regulátor není stanoven
Úřední jazyk Džammú a Kašmír (Indie)
Kódy
ISO 639-1 není
ISO 639-2 doi (B)
doi (T)
ISO 639-3 dgo
Ethnologue dgo
Wikipedie
testovací verze
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dógrí neboli dogarština (dogarsky डोगरी, ڈوگرى, ḍogrī) je indoíránský jazyk rozšířený v oblasti Džammú severoindického státu Džammú a Kašmír a v okrajových oblastech okolních států. Patří do pahárské (severní) podskupiny indoárijských jazyků. Mluvčí dógrí se nazývají Dógrové a oblast rozšíření tohoto jazyka se nazývá Duggar.[1]Pákistánu a Pákistánem spravované části Kašmíru bývá tento jazyk označován jako pahárí (पहाड़ी, پھاڑی, pahāṛī). Na indoevropský jazyk neobvyklým rysem dogarštiny je její tonalita,[2] kterou se podobá ostatním západopahárským jazykům a paňdžábštině.

Písmo

Dógrí se původně psalo písmem takrí[3], které je blízce příbuzné písmu šárda, používanému pro kašmírštinu., a paňdžábským písmem gurmukhí. V současnosti se pro dogarštinu běžně používá v Indii písmo dévanágarí a v Pákistánu arabské písmo ve stylu nastalík.

Některá běžná slova

Dógrí Dógrí Česky Srovnání
آہ / ऑह āh ano hā̃ (hindsky, urdsky, paňdžábsky), ā (kašmírsky), ho (paštunsky)
کنے / कन्ने kanne s, se sāth (hindsky, urdsky), sityə (kašmírsky), nāl (paňdžábsky)
نکے / नुक्के nukke boty jūtẽ (hindsky, urdsky), chittar/juttiā̃ (paňdžábsky)
پت / पित्त pit dveře darvāzā (hindsky, urdsky, paňdžábsky, kašmírsky), buha (paňdžábsky), bar (kašmírsky)
کے / के ke co kyā (hindsky, urdsky, kašmírsky), kī (paňdžábsky)
کى / की proč kyõ (hindsky, urdsky, paňdžábsky), kyazi (kašmírsky), kate/kanu (paňdžábsky)
ادوانہ / अद्वाना advānā meloun tarbūz (hindsky, urdsky), hadvāna (paňdžábsky, persky), matīra (paňdžábsky), indwanna (paštunsky)
دنيہ / दुनिया duniyā svět duniyā (urdsky, paňdžábsky, kašmírsky, persky, arabsky), samsār (hindsky, paňdžábsky, kašmírsky)

Tóny

Západopahárské jazyky, paňdžábština a její dialekty jsou často tonální, což je mezi indoevropskými jazyky velmi neobvyklé (i když švédština a norština jsou také tonální).[4] Kvůli tomuto rysu je pro mluvčí ostatních indoárijských jazyků (s výjimkou mluvčích paňdžábštiny, zejména jejích severních dialektů hindkó a pótvarí) těžké si dógrí osvojit.[2] Několik příkladů následuje:

Věta Tón Překlad
Kora ha. rovný To byl bič.
Kora ha. klesavě-stoupavý To byl kůň.
Kora ha. stoupavý Bylo to hořké.
Das kīyān? klesavý Proč je deset?
Das kīyān. stoupavý Řekni mi jak (se to stalo).

Historie

V roce 1873 vyšel v nakladatelství Vidya Vilas Press (Džammú) významný dogarský překlad (v písmu takrí) klasického sanskrtského matematického díla Lílávatí od známého matematika Bhaskarčárji (nar. 1114).[5] Protože znalost sanskrtu se omezovala na hrstku učenců, kašmírský mahárádža Ranbir Singh nechal Lílávatí přeložit Džjótšiho Bišéšvara, tehdejšího předsedu Džammú Pathšály.[6]

V dógrí existuje tradiční poezie, beletrie i drama. Moderní dogarští básníci sahají od Kaviho Dattua (1725-1780) na dvoře rádži Randžita Déva až po profesora Ráma Nátha Šastrího a Padmu Sačdév. Kavi Dattu je ceněn pro svá díla Barah massa („Dvanáct měsíců“), Kamal nétra („Lotosové oči“), Bhup bidžóg a Bir bilas.[7]

Programy v dógrí se pravidelně objevují ve vysílání Radia Kashmir (oddělení All India Radio) a ve vysílání Doordarshanu (indické státní televize) pro Džammú a Kašmír. Dógrí nicméně zatím nemá svůj vlastní kanál státní televize, na rozdíl od kašmírštiny (která má program Doordarshan Koshur, sledovatelný na kabelové a satelitní televizi po celé Indii).

Úřední uznání jazyka dógrí postupovalo zvolna. 2.8.1969 uznala generální rada dillíské akademie Sáhitja na základě jednomyslného doporučení sboru lingvistů dogarštinu jako „nezávislý moderní literární jazyk“.[8] (Indian Express, New Delhi, 3.8.1969). Dógrí je jedním ze státních jazyků indického státu Džammú a Kašmír, i když ještě koncem 2. tisíciletí tento status patřil pouze urdštině. Zásadního milníku jazyk dosáhl 22.12.2003, kdy byl uznán indickou ústavou jako jeden z indických národních jazyků.[9][10] V Pákistánu tento jazyk (pod názvem „pahárí“) nadále přežívá, ale dosud se mu nedostalo žádného oficiálního statusu. Pákistánská organizace, která se věnuje podpoře tohoto jazyka, se nazývá Alami Pahari Adabi Sangat (Globální pahárská kulturní asociace).[11]

Příklady

Číslovky

Číslice Dógrí Česky
ik jeden
do dva
trai tři
cār čtyři
pānj pět
šest
sāt sedm
āṭ osm
nau devět
१० dās deset

Reference

  1. NARAIN, Lakshmi. An Introduction to Dogri Folk Literature and Pahari Art. [s.l.]: Jammu and Kashmir Academy of Art, Culture and Languages, 1965. Dostupné online. 
  2. a b GHAI, Ved Kumari. Studies in Phonetics and Phonology: With Special Reference to Dogri. [s.l.]: Ariana Publishing House, 1991. Dostupné online. ISBN 8185347204. 
  3. MASICA, Colin P. The Indo-Aryan Languages. [s.l.]: Cambridge University Press, 1993. Dostupné online. ISBN 0521299446. 
  4. GUSSENHOVEN, Carlos. The Phonology of Tone and Intonation. [s.l.]: Cambridge University Press, 2004. Dostupné online. ISBN 0521012007. 
  5. Līlāvatī (Dogri translation). Jammu: Vidya Vilas, 1873. Dostupné online. 
  6. SHARMA, B.P. Century Old Printed Dogri Literature. [s.l.]: Jammu & Kashmir State Research Biannual 
  7. JERATH, Ashok. Dogra legends of art & culture. [s.l.]: Indus Publishing, 1988. Dostupné online. ISBN 8173870829. S. 236. 
  8. RAO, S. Five Decades: The National Academy of Letters, India : a Short History of Sahitya Akademi. [s.l.]: Sahitya Akademi, 2004. Dostupné online. 
  9. Lok Sabha passes bill recognising Dogri, 3 other languages. Daily Excelsior. Jammu and Kashmir: 2003-12-23. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-12-02.  Archivováno 2. 12. 2008 na Wayback Machine.
  10. TSUI, Amy. Language Policy, Culture, and Identity in Asian Contexts. [s.l.]: Routledge, 2007. Dostupné online. ISBN 0805856943. 
  11. Alami Pahari Adabi Sangat (Global Pahari Cultural Association) [online]. [cit. 2008-10-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-11-21. 

Externí odkazy

Zdroj