Dušnost

Dušnost
Klasifikace
MKN-10 R06.0
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dušnost, jinak též dyspnoe (latinsky: dyspnoea, řecky: dyspnoia), případně dýchavičnost, je namáhavé a ztížené dýchání s pocitem dechové tísně či nedostatku vzduchu. Jde o oslabující příznak, který způsobuje nepříjemné nebo zvláštní pocity v dýchacích cestách.[1] Dušnost je běžným příznakem několika medicínských poruch, zvláště těch, které postihují kardiovaskulární a respirační systém; při námaze je nejčastějším projevem u lidí s respiračním postižením.[2] Při nádechu (inspiriu) je známkou onemocnění horních cest dýchacích, zatímco při výdechu (expiriu) značí onemocnění dolních cest dýchacích. Dušnost při nádechu i výdechu indikuje onemocnění průdušnice.[3] U plazů může způsobit dušnost přeplněné střevo, které tlačí na plíce.

Objektivními projevy dušnosti je tachypnoe, alární souhyb, vpadávání či zatahování jugulární jamky, zvýšené úsilí dechových svalů a ortopnoická poloha.[3]

Vnímání intenzity je individuální i u stejného postižení.

Příznaky

Ortopnoickou polohu zaujímají často i běžci při vyčerpání – předklon a opora horních končetin

Člověk s dušností většinou namáhavě a zrychleně dýchá, sedí nebo se stáčí do předklonu. Existuje dušnost klidová a dušnost námahová. Klidová se projevuje již v klidu a je prognosticky horší. Námahová se projeví až při námaze – chůze do schodů, nošení tašky atd.

Vyšetření

Běžně se vyšetřuje poslechem plic fonendoskopem, RTG snímkem plic, spirometrií, ultrazvukem srdce. Ultrazvukové vyšetření samotných plic se stává jedním ze základních urgentních postupů. Ultrazvuková vlna se šíří rychlostí 1540 m/s. Vlna se odrazí od rozhraní tkání a vrátí se k sondě, kde dochází k analýze. Přiložením ultrazvukové sondy o kmitočtu 2 až 5 MHz se analyzuje buď linie A, linie B a linie C. Linie A se vyskytují nad zdravou plící a dále se může vyskytnout nad plící s emfyzémem, CHOPN, astmatickém záchvatu a embolií plic. Vlny B se vyskytují pouze při intersticiálním a alveolárním edému, vylučují plicní embolii. Vlny C jsou příznačné pro zápal plic (pneumonie). Laboratorní vyšetření počtu krvinek a markerů zánětu může přispět k diagnóze.

Odkazy

Reference

  1. ↑ American Heart Society. Dyspnea mechanisms, assessment, and management: a consensus statement. Am Rev Resp Crit Care Med. 1999, roč. 159, s. 321–340. 
  2. ↑ Murray and Nadel's Textbook of Respiratory Medicine, 4th Ed. Robert J. Mason, John F. Murray, Jay A. Nadel, 2005, Elsevier
  3. ↑ a b LEBL, Jan; PROVAZNÍK, Kamil; HEJCMANOVÁ, Ludmila a kolektiv. Preklinická pediatrie. 2. vyd. Praha: Galén, 2007. ISBN 978-80-7262-438-6. S. 106–107. 


Externí odkazy

Wikipedie neručí za správnost lékařských informací v tomto článku. V případě potřeby vyhledejte lékaře!
Přečtěte si prosím pokyny pro využití článků o zdravotnictví.

Zdroj