Dušan Metod Janota

Ing. Dušan Metod Janota, CSc.
Předseda Strany slobody
Ve funkci: 1989 – 1990
Předchůdce	Kamil Brodziansky
Nástupce	Jozef Sirotňák
Stranická příslušnost
Členství	Strana slobody
Narození	18. června 1922 Turzovka
Úmrtí	25. července 1997 (ve věku 75 let) Bratislava
Rodiče	Ľudovít Janota
Alma mater	Ekonomická univerzita v Bratislavě Univerzita Komenského v Bratislavě Vysoké učení technické v Brně
Profese	ochránce životního prostředí, ekolog, památkář a publicista
Ocenění	Cena Egona Erwina Kische (2009)
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Dušan Metod Janota (* 18. června 1922 Turzovka – 25. července 1997 Bratislava) byl slovenský spisovatel, ekolog a politik.

Narodil se v roce 1922 v Turzovce do vlivné rodiny slovenského obrozence a politika Ľudovíta Janoty. V letech 1932 až 1936 studoval na gymnáziu a v letech letech 1936 až 1942 na Obchodní akademii v Bratislavě, kde odmaturoval. Od roku 1930 byl členem katolického skautingu v Petržalce, kde později působil jako skautský vedoucí. Po roce 1945 jako jeden z členů skautského vedení na pozvání britské Skautské asociace absolvoval skautskou školu Gilwell Park v Londýně.^[1] V letech 1943 až 1947 studoval ekonomické inženýrství na Slovenské vysoké škole hospodářských věd, poté v letech 1950 až 1952 na Pedagogické fakultě Slovenské univerzity v Bratislavě. V letech 1965 až 1967 studoval urbanistiku na Vysokém učení technickém v Brně.

V letech 1947 až 1950 pracoval v nakladatelství Slovenská liga. Jako autor populárně naučné literatury se věnoval historii, kultuře a přírodě Slovenska. byl dlouholetým přispěvatelem časopisu Krásy Slovenska. V průběhu let se podílel na vzniku několika rozhlasových her. V letech 1950 až 1952 pracoval na pověřenictvu zemědělství v Bratislavě. Do roku 1961 pracoval ve Výzkumném ústavu zemědělské politiky Slovenské akademie věd. Od roku 1961 pracoval ve slovenském ústavu památkové péče a ochrany přírody. V roce 1969 byl zakládajícím členem Slovenského svazu ochránců přírody a krajiny. V letech 1981 až 1989 pak pracoval v Státním ústavu památkové péče a ochrany přírody v Bratislavě. V roce 1984 byl jedním z iniciátorů vytvoření chráněné krajinné oblasti Kysuce. Působil v orgánech organizací OSN Organizace pro výživu a zemědělství a UNESCO.^[2]

Od mládí se pohyboval v katolickém prostředí. Po roce 1939 byl členem Hlinkovy mládeže. V roce 1946 byl jedním ze zakládajících členů Strany slobody. V roce 1949 byl na někokolik měsíců uvězněn z důvodu útěku jeho přítele do exilu. Po jeho propuštění byl sledován Státní bezpečností.^[3] V roce 1968 spolupracoval při snaze obnovy skautské organizace.

V roce 1989 se aktivně účastnil událostí Sametové revoluce. Po rezignaci Kamila Brodzianského byl v prosinci 1989 jako představitel reformního křídla strany zvolen předsedou Strany slobody. V roce 1990 ho ve funkci nahradil Jozef Sirotňák.^[4] Po roce 1990 bylo odhaleno, že jeho jméno figurovalo v čele obsáhlého zničeného svazku Státní bezpečnosti. Od 70. let jako tajný spolupracovník předával informace bezpečnostním složkám o jeho činnosti v katolickém disentu. Byl členem Panevropské unie.^[5][6]

Dušan Metod Janota zemřel v červenci 1997 v Bratislavě. V roce 2005 byla na jeho počest pojmenována Obchodní akademie Dušana Metoda Janoty v Čadci. V roce 2009 mu byla in-memoriam udělena Cena Egona Erwina Kische.^[7]

• Jozef Jurina (1955)
• Včelárstvo (1957)
• Dubnica nad Váhom (1967)
• 50 rokov sovietskeho poľnohospodárstva (1967)
• Dubnický park a oranžéria (1967)
• Ján Wolfgang Kempelen, svetový vynálezca (1970)
• Historická zeleň Bratislavy (1977)
• Zvon lumpov (1979)
• Krásy a vzácnosti slovenskej prírody (1984)
• Maximilián Hell (1971)
• Slovenský stredný Dunaj, nápor proti Trianonu a Gabčíkovo – Nagymaros (1991)

Zdroj