Druhé srbské povstání

Druhé srbské povstání
konflikt: Srbská revoluce
Povstání v Takovu, Vinzenz Katzler, 1882
Povstání v Takovu, Vinzenz Katzler, 1882
Trvání 23. dubna 1815 – 7. října 1817
Místo Smederevský sandžak, Osmanská říše
Výsledek vítězství druhého povstání, Osmanská říše ztrácí Smederevský sandžak
Strany
srbští povstalci srbské povstání Osmanská říše Osmanská říše
Velitelé
srbští povstalci Miloš Obrenović
srbští povstalci Jovan Obrenović
srbští povstalci Milić Drinčić †
srbští povstalci Jovan Dobrača
srbští povstalci Petar Nikolajević
srbští povstalci Stojan Čupić †
srbští povstalci Sima Nenadović †
srbští povstalci Sima Katić
srbští povstalci Toma Vučić Perišić
srbští povstalci Tanasko Rajić † 		Osmanská říše Marašli Ali Paša
Osmanská říše Sulejman-paša Skopljak
Osmanská říše Huršid Paša
Osmanská říše Ibrahím Paša
Osmanská říše Osman-beg †
Osmanská říše Seuchesmu
Osmanská říše Caja-Imšir †
Osmanská říše Kara Mustafa †
Síla
zpočátku 1 700 mužů,
později 15 000
a 3 děla 		17 000 mužů
+ 30 000 posil
Ztráty
až 2 500 padlých až 10 000 padlých,
zajato zhruba 1 000 Turků
a 1 000 arnautů, kteří byli
později propuštěni na
svobodu
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Druhé srbské povstání představuje druhou fázi srbského procesu boje za nezávislost na Osmanské říši. Povstání, které začalo v malém městečku Takovo 23. dubna 1815 (11. dubna podle juliánského kalendáře)[1], bylo ozbrojeným střetem. Navázalo na první srbské povstání odehrávající se v prvních letech 19. století. Obě povstání vedla postupně k vytvoření srbského knížectví, tedy autonomního státu v rámci Osmanské říše s vlastním sněmem i vládnoucí dynastií.

Muzeum Druhého srbského povstání v Takovu, kde nepokoje v 23. dubna 1815 vypukly
Mapa srbského knížectví

Srbským vůdcem byl Miloš Obrenović, který se stal později knížetem. Spolu s ním bojovalo mladé pokolení srbských předáků (samotnému Milošovi bylo v době vypuknutí nepokojů 32 let). Jeho spolubojovníci, z nichž ani jeden neměl zkušenost s prvním povstáním o několik let dříve, byli ještě mladší.[1] Hlavního protivníka ztělesňoval za Osmanskou říši Sulejman-paša Sklopljak, který byl spravováním Srbska pověřen.[zdroj?]

Do bojů, které trvaly čtyři měsíce, se zapojili ale i veteráni z prvního povstání. Protiúder pak měly zajistit dvě armády Osmanské říše a jedna další byla navíc vyslána přímo z Bělehradského pašalíku.[zdroj?]

Obrenović se ukázal jako obratný vyjednavač a domluvil s Osmanskou říší příměří. V rámci dohody byl Miloš Obrenović uznán vrchním knížetem a Srbům byly přiznány finanční a správní pravomoci, zatímco nadále spadali pod sultánovu svrchovanost.[2]

Související články

Externí odkazy

Reference

  1. ↑ a b LJUŠIĆ, Radoš. Srbija 19. veka - izabrani radovi. Bělehrad: Novinsko-izdavačka ustanova "Vojska", 1994. 329 s. Kapitola Drugi srpski ustanak 1815, s. 70. (srbština) 
  2. ↑ PELIKÁN, Jan, a kol. Dějiny Srbska. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2005. ISBN 80-7106-671-0. S. 176. Dále jen Dějiny Srbska. 

Zdroj