Drtikol (planetka)

Drtikol
Identifikátory
Typ asteroid
Označení (4671) Drtikol
Předběžné označení 1988 AK1
Katalogové číslo 4671
Objeveno
Datum 10. ledna 1988[1]
Místo Observatoř Kleť
Objevitel Antonín Mrkos
Jméno po František Drtikol
Elementy dráhy
(Ekvinokcium J2000,0)
Epocha 5. května 2025[2]
2 460 800,5 JD
Velká poloosa 356 794 198[3] km
2,3850219 au
Výstřednost 0,0632747
Perihel 334 218 000 km
2,2341101 au
Afel 379 370 000 km
2,5359336 au
Perioda (oběžná doba) 1 345,3552771 d
(3,6833820 a)
Střední denní pohyb 0,2675873°/den
Sklon dráhy  
- k ekliptice 4,8106578°
Délka vzestupného uzlu 349,1568991°
Argument šířky perihelu 333,3037592°
Střední anomálie 195,8824821°
Fyzikální charakteristiky
Absolutní hvězdná velikost 13,35[2]
13,1[4]
13,45±0,26[5]
13,19±0,071[6]
13,63±0,222[6]
13,1±0,1[7]
13,39[8] (vypočteno)
Rovníkový průměr 6,177±0,061 km[4][7]
6,24[8] (vypočteno) km
Albedo 0,2664±0,0578[4]
0,266±0,058[7]

(4671) Drtikol je asteroid vnitřního hlavního pásu planetek obíhající Slunce mezi drahami Marsu a Jupiteru, který byl objeven 10. ledna 1988 českým astronomem Antonínem Mrkosem na kleťské observatoři a předběžně označen jako 1988 AK1.[1] Pojmenování asteroidu po českém fotografovi Františku Drtikolovi bylo navrženo Milošem Tichým, nové jméno (4671) Drtikol bylo poprvé zveřejněno 2. dubna 1999 v Minor Planet Circulars.[9] Asteroid je řazen k široké skupině označované jako 9104 MB-inner,[8] pohybující se na vnitřní straně hlavního pásu, s asteroidy spektrálního typu S s průměrným albedem 0,2.[10]

Oběžná dráha a fyzické vlastnosti

(4671) Drtikol je kamenný asteroid třídy S, který oběhne Slunce ve vzdálenosti od 2,2341 do 2,5359 au jednou za 1 345,3553 dní (více než 3,6 let).[2]Nejblíže ke Slunci byl naposledy 4. května 2023, nejdále od Slunce 7. března 2025.[3] Jeho oběžná dráha má excentricitu přibližně 0,0632 a inklinaci 4,8106° vůči ekliptice a za den se na ní průměrně posune o 0,2675°.[2][11] Nejedná se o velký asteroid, jeho průměr je přibližně 6,177 km při albedu 0,266.[4][7] Rotační perioda planetky je asi 3,93 hodiny.[12]

Pozorování asteroidu

K prvnímu zaznamenanému pozorování asteroidu došlo téměř o 33 roky dříve, než byl oficiálně objeven Antonínem Mrkosem, 23. března 1955 na observatoři Palomar v Kalifornii. Skoro o dvacet let později, 24. dubna 1974, byl pozorovaný z observatoře Cerro El Roble v Chile, v roce 1986 z krymské observatoře a o rok později z observatoře CERGA na náhorní plošině Calern ve Francii. Díky tomu byl asteroid vedle 1988 AK1 označovaný také jako 1974 HM2 a 1986 RR7. Od roku 1955 proběhlo více než 3,9 tisíc zaznamenaných pozorování asteroidu z 27 pozic, z nichž 28 bylo z observatoře v Kleti.[11]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b SCHMADEL, Lutz Dieter. Dictionary of Minor Planet Names. Berlin, Heidelberg: Springer-Verlag, 2003. 896 s. Dostupné online. ISBN 3-540-00238-3. doi:10.1007/978-3-540-29925-7_4587. Kapitola (4671) Drtikol, s. 402. (anglicky) 
  2. ↑ a b c d 4671 Drtikol (1988 AK1). Small-Body Database Lookup [online]. Jet Propulsion Laboratory [cit. 2025-04-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ a b Planetka Drtikol. Astronomia: Astronomický server Fakulty pedagocické ZČU v Plzni [online]. © 2025 Planety sluneční soustavy (Autorský tým) [cit. 2025-04-11]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b c d MAINZER, A.; GRAV, T.; MASIERO, J.; HAND, E.; BAUER, J.; THOLEN, D.; MCMILLAN, R. S. (et al.). NEOWISE Studies of Spectrophotometrically Classified Asteroids: Preliminary Results. The Astrophysical Journal. © 2011. American Astronomical Society, 2011-10-21, roč. 741, čís. 2. doi:10.1088/0004-637X/741/2/90. Bibcode 2011ApJ...741...90M. (anglicky) 
  5. ↑ VEREŠ, Peter; JEDICKE, Robert; FITZSIMMONS, Alan; DENNEAU, Larry; GRANVIK, Mikael; BOLIN, Bryce; CHASTEL, Serge (et al.). Absolute magnitudes and slope parameters for 250,000 asteroids observed by Pan-STARRS PS1 – Preliminary results. Icarus. 2015-11-15, roč. 261, s. 34–47. doi:10.1016/j.icarus.2015.08.007. Bibcode 2015Icar..261...34V. (anglicky) 
  6. ↑ a b MAHLKE, Max; BENOIT, Carry; DENNEAU, Larry. Asteroid phase curves from ATLAS dual-band photometry. Icarus. 2021-01-15, roč. 354. doi:10.1016/j.icarus.2020.114094. Bibcode 2021Icar..35414094M. 
  7. ↑ a b c d MAINZER, Amy K.; BAUER, James M.; CUTRI, Roc M.; GRAV, Tommy; KRAMER, Emily A.; MASIERO, Joseph R.; SONNETT, Sarah (et al.). NEOWISE Diameters and Albedos V2.0. NASA Planetary Data System. 2019. doi:10.26033/18S3-2Z54. Bibcode 2019PDSS..251.....M. (anglicky) 
  8. ↑ a b c (4671) Drtikol LCDB data. Asteroid Lightcurve Database [online]. © 2021 by Brian D. Warner [cit. 2025-04-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ New Names of Minor Planets. S. 34340. Minor Planet Circulars [PDF online]. Minor Planet Center, 1999-04-02 [cit. 2025-04-11]. S. 34340. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ↑ Asteroid Llightcurve Data Base (LCDB) [PDF online]. Minor Planet Info [cit. 2025-04-11]. S. 14–15. Dostupné online. (anglicky) 
  11. ↑ a b (4671) Drtikol = 1988 AK1 = 1974 HM2 = 1986 RR7. IAU Minor Planet Center [online]. Smithsonian Astrophysical Observatory [cit. 2025-04-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. ↑ BENISHEK, Vladimir. Lightcurves and Synodic Rotation Periods for 30 Asteroids from Sopot Astronomical Observatory: 2023 April - December. Minor Planet Bulletin. Bulletin of the Minor Planets Section of the Association of Lunar and Planetary Observers, 2024-04, roč. 51, čís. 2, s. 151–158. Bibcode 2024MPBu...51..151B. (anglicky) 

Související články

Zdroj