Donald Davidson

Donald Davidson
Narození 6. března 1917
Springfield
Úmrtí 30. srpna 2003 (ve věku 86 let)
Berkeley
Bydliště Berkeley (1981–2003)
Alma mater Harvardova univerzita (do 1949)
Staten Island Academy
Povolání filozof a vysokoškolský učitel
Zaměstnavatelé Princetonská univerzita
Stanford University Philosophy Department
Stanfordova univerzita
Chicagská univerzita
Kalifornská univerzita v Berkeley
Rockefellerova univerzita
Ocenění Guggenheimovo stipendium (1973)
Carus Lectures (1980)
Hegelova cena (1991)
Cena Jeana Nicoda (1995)
Nábož. vyznání ateismus
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Donald Davidson (6. března 1917, Springfield, Massachusetts - 30. srpna 2003, Berkeley, Kalifornie) byl americký filosof, představitel analytické filosofie a filosofie jazyka.

Život

Vystudoval literaturu a filosofii na Harvardu, kde se seznámil a natrvalo spřátelil s logikem a filosofem Willard van Orman Quinem. Od roku 1941 - s přestávkou v letech 1942-1945, kdy sloužil ve válečném námořnictvu - přednášel filosofii na Harvardu, od roku 1947 na Queens College v New Yorku, v letech 1951-1967 na Stanfordově univerzitě a od roku 1967 v Princetonu. Od šedesátých let patřil mezi nejznámější nejen americké filosofy své doby. Roku 1981 přešel na univerzitu v Berkeley v Kalifornii, kde žil až do své smrti. Mezitím však také hodně cestoval, byl hostujícím profesorem v mnoha zemích a roku 1995 získal čestný doktorát filosofie v Oxfordu.[1]

Myšlení a dílo

Davidson byl ovlivněn zejména Quinem, ale také Platónem, Kantem, Whiteheadem a Wittgensteinem. Věnoval se nejrůznějším filosofickým disciplínám a logice, středem jeho pozornosti však byla teorie rozhodování a jednání, kde zastával názor, že příčinou jednání je záměr, úmysl jednajícího (tzv. kauzální teorie jednání). Těmto tématům věnoval práce Decision-making: An experimental approach (Rozhodování: experimentální přístup, 1957), Actions, reasons and causes (Jednání, důvody, příčiny, 1963), Agency, freedom to act (Činnost, svoboda jednat, 1970) a Essays on actions and events (Eseje o jednání a událostech, 1980).

Dále se věnoval filosofii jazyka a sémantice, a to v pracích Truth and meaning (Pravda a význam, 1967), On saying that, semantics for natural languages (Když řeknu toto, sémantika pro přirozené jazyky, 1970), Inquiries into truth and interpretation (Zkoumání o pravdě a interpretaci, 1984), The structure and content of truth (Struktura a obsah pravdy, 1990) a The Socratic concept of truth (Sókratovské pojetí pravdy, 1992).[1]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b E. Višňovský, D. Davidson. In: D. Davidson, Čin, mysel, jazyk. Bratislava 1997, str. 160 nn.

Související články

Externí odkazy

Literatura

  • D. Davidson, Čin, myseľ, jazyk. Bratislava: Archa 1997. ISBN 80-7115-132-7
  • D. Davidson, Subjektivita, intersubjektivita, objektivita. Praha: Filosofia, 2004 - 260 s. ISBN 80-7007-190-7

Zdroj