Dominik Antonín z Thunu

Dominik Antonín z Thunu
Osobní údaje
Datum narození	1. března 1686
Místo narození	Trident
Datum úmrtí	7. září 1758
Místo úmrtí	Trident
Rodiče	Jan Vigil z Thunu a Johana z Wolkensteinu
Příbuzní	Barbora Alžběta z Thunu (sourozenec)
Povolání	katolický kněz, katolický jáhen a katolický biskup
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dominik Antonín II. z Thunu (německy Dominikus Anton von Thun, italsky Domenico Antonio Thun, 2. března 1686, Trident - 7. září 1758 ) byl tyrolský šlechtic z rodu Thunů, v letech 1730 až 1758 vykonával úřad knížete-biskupa tridentského.

Život

Narodil se v roce 1686 jako syn Jana Vigila z Thunu (1650-1731) z rodové linie Castel-Thun a jeho manželky, hraběnky Johany z Wolkensteinu.

Tridentský biskup Antonín Dominik z Wolkenstein-Trostburgu byl bratrem jeho matky, stejně jako kurfiřtský falcký komorník Petr Antonín z Wolkenstein-Trostburgu.

Od roku 1701 studoval v Římě na Collegiu Germanicu a v témže roce byl jmenován kapitulářem v Tridentu. V roce 1720 byl vysvěcen na kněze. Po smrti svého strýce v roce 1730 byl 19. června za podpory Vídně zvolen tridentským biskupem. Papežské potvrzení získal 22. listopadu, 18. prosince se ujal diecéze a 4. února 1731 byl vysvěcen na biskupa.

Na začátku svého funkčního období inicioval obnovu tridentské katedrály. Po smrti bratra Augustina v roce 1741 a smrti katedrálního děkana Karla Konstanze von Trappa, který na něj měl silný vliv, se jeho administrativa výrazně změnila. Začal pořádat festivaly a slavnosti, se svým dvorem dokonce jezdil na karneval do Benátek a při svých vizitačních cestách se nechal doprovázet dvorními šašky. Kvůli rychle rostoucímu dluhu diecéze však katedrální kapitula v roce 1747 požadovala změnu jeho životního stylu. Když se tak nestalo, požadoval jeho rezignaci. Protože však ani tato snaha nebyla úspěšná, obrátila se kapitula na papeže a Marii Terezii. Papež Benedikt XIV. poslal varovný dopis a Marie Terezie vyslala na jednání vládního radu Josefa Ignaze Hormayra. Thun v roce 1748 souhlasil s přijetím koadjutora s právem spravovat diecézi a nástupnictví.

Nástupcem Dominika Antonína se stal jeho synovec, sekavský biskup Leopold Arnošt z Firmianu a po jeho rezignaci v roce 1758 se koadjutorem diecéze stal František Felix Alberti z Enna.

Dominik Antonín se stáhl z Tridentu a do správy diecéze již nezasahoval. Zemřel dne 7. září 1758 byl pohřben v tridentské katedrále sv. Vigila.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Dominikus Anton von Thun na německé Wikipedii.

Literatura

• Josef Gelmi: Thun, Dominikus Anton Reichsgraf von. In: Erwin Gatz (Hrsg.): Die Bischöfe des Heiligen Römischen Reiches. 1648 bis 1803. Duncker & Humblot, Berlin 1990, ISBN 3-428-06763-0. S. 502 f.

Externí odkazy

• Z THUNU, Dominik Antonín. Ordini camerali. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 

• Eintrag zu Dominikus Anton von Thun auf catholic-hierarchy.org ze 3. února 2018.

Zdroj