Dolnojizerská tabule

Dolnojizerská tabule
Jizera a náhon u Dražic
Jizera a náhon u Dražic
Nejvyšší bod 320 m n. m. (bezejmenná kóta)
Rozloha 518 km²
Střední výška 236 m n. m.
Nadřazená jednotka Jizerská tabule
Sousední
jednotky		 Středojizerská tabule
Ralská pahorkatina
Dolnooharská tabule
Středolabská tabule
Jičínská pahorkatina
Podřazené
jednotky		 Košátecká tabule
Vrutická pahorkatina
Luštěnická kotlina
Jabkenická plošina[1]
Světadíl Evropa
Stát ČeskoČesko Česko
Dolnojizerská tabule na mapě Česka
Dolnojizerská tabule na mapě Česka
Horniny pískovec, slínovec, jílovec
Povodí Jizera, Labe, Košátecký potok, Pšovka, Vlkava
Souřadnice 50°17′40″ s. š., 14°45′56″ v. d.
Identifikátory
Kód geomorf. jednotky VIB-2B
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dolnojizerská tabule je geomorfologický podcelek v jižní a jihozápadní části Jizerské tabule. Zaujímá části okresů Mladá Boleslav, Mělník a Nymburk ve Středočeském kraji. Podcelek se rozkládá mezi sídly Mělník a Liběchov na západě, Lysá nad Labem na jihu, Rožďalovice na východě a Mladá Boleslav na severu. Nejvýznamnějším sídlem uvnitř podcelku je město Benátky nad Jizerou.

Charakter území

Jižní výběžek Luštěnické kotliny do Jabkenické plošiny u obce Vlkava

Území je pokryto kulturní krajinou s převahou menších obcí, značné procento půdy je obdělávané, na písčitých půdách se rozkládají převážně borové lesy.

Poloha

Podcelek má zhruba tvar vrcholu nakloněné šipky, jejíž osou je tok řeky Jizery. Celek sousedí na severu se sesterským podcelkem – Středojizerskou tabulí, západní rameno šipky v povodí Košáteckého potoka a dolní Pšovky sousedí s Ralskou pahorkatinou a u Mělníka krátce s Dolnooharskou tabulí. Jižní vrchol šipky, blížící se soutoku Jizery s Labem, a východní rameno šipky v povodí horní Vlkavy, sousedí se Středolabskou tabulí, východní rameno dále na sever ještě s Jičínskou pahorkatinou.

Geomorfologické členění

Podcelek Dolnojizerská tabule (dle třídění Jaromíra Demka VIB–2B) má v geomorfologickém členění další čtyři okrsky:[2]

  • Košátecká tabule (VIB–2B–1)
  • Luštěnická kotlina (VIB–2B–2)
  • Jabkenická plošina (VIB–2B–3)
  • Vrutická pahorkatina (VIB–2B–4)

Kompletní geomorfologické členění celé Jizerské tabule uvádí následující tabulka:

Významné vrcholy

Pramen u Kropáčovy Vrutice, přítok Košáteckého potoka

Nejvyšším bodem podcelku je bezejmenná kóta (320 m) v Košátecké tabuli, severovýchodně od Nebužel, při hranici se Středojizerskou tabulí.

Odkazy

Reference

  1. ↑ BALATKA, Břetislav; KALVODA, Jan. Geomorfologické členění reliéfu Čech. Praha: Kartografie Praha, 2006. ISBN 80-7011-913-6. 
  2. ↑ DEMEK, Jaromír; MACKOVČIN, Peter, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny. 2. vyd. Brno: AOPK ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9. 

Související články

Externí odkazy

Zdroj