Dolní Datyně

Dolní Datyně
	Centrum
Lokalita
Charakter	část města
Obec	Havířov
Okres	Karviná
Kraj	Moravskoslezský kraj
Historická země	Slezsko
Stát	Česko
Zeměpisné souřadnice	49°46′ s. š., 18°24′22″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	580 (2021)
Katastrální území	Dolní Datyně (2,17 km²)
PSČ	736 01
Počet domů	173 (2011)
	Dolní Datyně
Další údaje
Kód části obce	28908
Kód k. ú.	628905
Geodata (OSM)	OSM, WMF
	multimediální obsah na Commons
	Zdroje k infoboxu a českým sídlům.; Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dolní Datyně (pol.: Datynie Dolne, něm.: Nieder Dattin^[3]) jsou část města Havířov v okrese Karviná. V roce 2009 zde bylo evidováno 178 adres.^[4] V roce 2001 zde trvale žilo 390 obyvatel.^[5]Dolní Datyně je také název katastrálního území o rozloze 2,17 km².^[6]

Název

Jméno vesnice (původně v jednotném čísle) bylo odvozeno od osobního jména Data (domácké podoby některého jména začínajícího na Da-, např. Damír) a znamenalo "Datova ves". Přívlastek Dolní se používá od začátku 19. století na odlišení od Horní Datyně.^[7]

Historie

Z hlediska rozlohy je to jedna z nejmenších obcí a také jedna z nejmladších na Těšínsku. V 16. století byla jen jedna vesnice - Datyně. V 18. století se obec rozdělila na Dolní a Horní. Dolní Datyně byly součástí obce Dolní Bludovice. V červnu 1864 se obec osamostatnila.

Na rozdíl od českých (lašských) Horních Datyní se v Dolních Datyních mluvilo polsky. Podle rakouského sčítání lidu v roce 1910 v Dolních Datyních bydlelo 586 obyvatel, z nichž 568 (96,9 %) mluvilo polsky a 18 (3,1 %) česky, 84 (14,3 %) bylo katolíků a 502 (85,7 %) evangelíků^[8].

V první škole se vyučovalo v polském a německém jazyce. Byla postavena v 19. století, ale není jasné, v jakém roce byla dokončena. V roce 1879 byla postavena polská cihlová škola a v roce 1920 česká škola. Polská škola byla zavřena několik let po druhé světové válce kvůli malému počtu dětí. Nyní v její budově sídlí česká škola. Po rozdělení Těšínska v roce 1920 se obec stala součástí Československa, v říjnu 1938 byla připojena k Polsku, za druhé světové války patřila k nacistickému Německu. Po válce se obec vrátila k Československu.

Významnou památkou je zvonice postavená v roce 1896 Józefem Prymusem a Janem Kołorzem.

Mezi významné osobnosti spojené s obcí patří:

Josef Kotas (1891–1966), starosta Ostravy

Józef Kiedroń, (1879–1932), důlní inženýr, sociální aktivista, politik, polský ministr průmyslu a obchodu

Jan Bystroń (1860–1902), polský lingvista

Městská hromadná doprava

Do této městské části zajíždějí autobusové linky 410 a 418. Také se odtud můžete dostat linkou 383 na ostravský dopravní terminál Hranečník.

Odkazy

Reference

↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 898.
↑ Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-11-14.
↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl [online]. 2007-03-03 [cit. 2010-03-22]. S. 718, 719, záznam 7-2. Dostupné online.
↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu.
↑ Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 172.
↑ PATRYN, Ludwig. Der Ergebnisse der Volkszählung vom 31. Dezember 1910 in Schlesien. [s.l.]: Im Verlage des schlesischen Landesausschusses Dostupné online.