Bludovice (Havířov)

Bludovice
Kostel svaté Markéty
Kostel svaté Markéty
Lokalita
Charakter část města
Obec Havířov
Okres Karviná
Kraj Moravskoslezský kraj
Historická země Slezsko
Stát ČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice 49°45′59″ s. š., 18°26′19″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel 2 616 (2021)[1]
Katastrální území Bludovice (9,35 km²)
PSČ 736 01
Počet domů 834 (2011)[2]
Bludovice
Bludovice
Další údaje
Kód části obce 37699
multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bludovice (dříve zvané Dolní Bludovice, německy Nieder Bludowitz,[3] polsky Błędowice (Dolne)) jsou část města Havířova v okrese Karviná. Nachází se na jihovýchodě Havířova. Prochází zde silnice I/11. V roce 2009 zde bylo evidováno 841 adres.[4] V roce 2001 zde trvale žilo 2577 obyvatel.[5]

Historie

První zmínka o obci jako Bluda je z roku 1335 ve zprávě o diecezní sbírce pro Vatikán diecéze ve Vratislavi, kterou připravil papežský nuncius Galhard z Cahors.[6] Místní katolická farnost Svaté Margarety proto musela vzniknout před rokem 1335. V té době byla obec politicky na hranici piastovského Těšínského knížectví, které bylo léno českého království od roku 1327. Od roku 1526 v důsledku toho, že Habsburkové převzali český trůn až do roku 1918 bylo v habsburské monarchii. Katolická farnost byla znovu zmíněna v podobném seznamu, který v roce 1447 připravil arcibiskup Opole Mikołaj Wolff pod názvem Bluda.[7] V 15. století fungovala forma Blaude přizpůsobená němčině. V roce 1450 jsou zmíněny  dua Blandowicze villas takže v 15. století byla vesnice rozdělena na Dolní a Horní Bludovice[5]. Majiteli obce byli zpočátku ve středověku Bludowští erbu Kornic. Od roku 1461 se majitelem obce stal Jan Bludowski z Dolních Bludovic, který je prvním zástupcem samostatné větve rodiny Bludowskich. V roce 1528 Jan Bludowski (stejný jako v roce 1461 nebo jeho syn) obdržel od Jana z Pernštejna, těšínského regenta potvrzení rodinných výsad v Dolních Bludovicích, která brzy prodal.[8] Podle rakouského sčítání lidu v roce 1910 měl Nieder Bludowitz 2548 obyvatel, z toho 2377 trvale registrovaných, 2459 (96,9 %) bylo polských, 45 (1,8 %) německých a 33 (1,3 %) česky hovořících, 329 (12,9 %) bylo katolických, 2170 (85,2 %) protestantů, 3 (0,1 %) kalvinistů, 26 (1 %) bylo judaismu a 20 (0,8 %) bylo jiné náboženství nebo označení.[9]

Dolní Bludovice byly 1. července 1960 přičleněny k městu Havířov a staly se jeho novou městskou částí – Bludovice.[10]

Bludovice je také název katastrálního území o rozloze 9,35 km2.[11] V katastrálním území Bludovice leží i Podlesí a Životice.

V Dolních Bludovicích se narodil Józef Kiedroń (1879–1932), důlní inženýr, sociální aktivista, politik, polský ministr průmyslu a obchodu. V obci také bydlel Wiesław Adam Berger polský spisovatel.

Městská hromadná doprava

Do lokality Bludovický kopec zajíždějí autobusy MHD přímo z centra města, a to linky 402, 413 a 417. Ostatní lokality Bludovic obsluhují linky 410 a částečně také 411, které ovšem nejsou vedeny do centra Havířova.

Galerie

  • Brána starého ev.hřbitova
    Brána starého ev.hřbitova
  • Katolický kostel
    Katolický kostel
  • Dům PZKO
    Dům PZKO
  • Česká škola
    Česká škola
  • Polská škola
    Polská škola
  • Kościół ewangelicki
    Evangelický kostel

Reference

  1. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
  2. ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 898. 
  4. ↑ Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-11-14. 
  5. ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl [online]. 2007-03-03 [cit. 2010-03-22]. S. 718, 719, záznam 7-1. Dostupné online. 
  6. ↑ Śląsk Cieszyński w średniowieczu (do 1528). Idzi Panic (redakcja). Cieszyn: Starostwo Powiatowe w Cieszynie, 2010, s. 396. ISBN 978-83-926929-3-5.. [s.l.]: [s.n.] 
  7. ↑ GRÜNHAGEN, Colmar (1828–1911) Red. Zeitschrift des Vereins für Geschichte und Alterthum Schlesiens 1893, Bd. 27. [s.l.]: Josef Max & Komp. Dostupné online. 
  8. ↑ Familia Silesiae, T. 1 – Silesian Digital Library. www.sbc.org.pl [online]. [cit. 2020-03-01]. Dostupné online. 
  9. ↑ PATRYN, Ludwig. Der Ergebnisse der Volkszählung vom 31. Dezember 1910 in Schlesien. [s.l.]: Im Verlage des schlesischen Landesausschusses Dostupné online. 
  10. ↑ Záznam data přičlenění v kronice města Havířov Dostupné online:
  11. ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-11-24. 

Externí odkazy

Zdroj