Dolenice

Dolenice
	Obecní úřad
	znakvlajka
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Miroslav
Obec s rozšířenou působností	Moravský Krumlov; (správní obvod)
Okres	Znojmo
Kraj	Jihomoravský
Historická země	Morava
Stát	Česko
Zeměpisné souřadnice	48°54′33″ s. š., 16°21′56″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	134 (2023)
Rozloha	4,47 km²
Katastrální území	Dolenice
Nadmořská výška	227 m n. m.
PSČ	671 78
Počet domů	66 (2021)
Počet částí obce	1
Počet k. ú.	1
Počet ZSJ	1
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Dolenice 1; 671 78 Jiřice u Miroslavi ; ou.dolenice@tiscali.cz
Starosta	Viktor Antl
	Oficiální web: www.obecdolenice.cz
	Dolenice
Další údaje
Kód obce	593958
Kód části obce	28495
Geodata (OSM)	OSM, WMF
	multimediální obsah na Commons
	Zdroje k infoboxu a českým sídlům.; Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Dolenice (německy Tulnitz^[4]) se nachází v okrese Znojmo v Jihomoravském kraji. Žije zde 134^[1] obyvatel.

Název

V nejstarším písemném dokladu ze 12. století je vesnice uvedena jako Dolné, tedy "místo v dolině". Ze 13. století je doloženo jméno s podobnou motivací, Podolice, což bylo původně (v podobě Podolici) pojmenování obyvatel vsi, které znamenalo "lidé obývající podolí" (obecné podolí bylo slovo vytvořené jako protiklad k pohoří a označovalo níže položená místa). Poté na několik století scházejí písemné doklady, k roku 1718 je vesnice uvedena pod německým jménem Tullnitz jako pustá (znovu osídlena byla po roce 1751). Německé Tullnitz zřejmě vzniklo úpravou českého Důlnice nebo Dolnice (obojí v jednotném čísle), což bylo zpodstatněné přídavné jméno dolná (tj. ves ležící v dolině). V polovině 19. století vznikl hláskovou úpravou německého jména tvar Tulnice později upravený (podle nejstaršího písemného dokladu) na Dolenice.^[5]^[6]

Historie

První písemná zmínka o vesnici se vztahuje k roku 1046 (z nepravé zakládací listiny boleslavské kapituly sepsané ve 12. století).

Demografie

Sčítání lidu^[7]	Obyvatelé celkově	Národní příslušnost
Rok	Obyvatelé celkově	Němci	Češi	jiné
1880	458	399	59	0
1890	364	309	55	0
1900	360	309	51	0
1910	393	357	36	0
1921	440	348	87	5
1930	388	285	98	5

Obecní symboly

Zelený podklad v obecních symbolech odkazuje na zemědělskou tradici v obci. Kolík s vinnou révou symbolizuje vinařskou tradici. Stříbrný/bílý kříž má znázorňovat historicky nejstarší majitele obce – ženský cisterciácký klášter. Lilie je odvozena z mariánské symboliky pečetí abatyší a konventu kláštera.^[8]

Blason znaku: V zeleném štítě se nachází stříbrný heroldský kříž, v něm je zelená vinná réva se čtyřmi zelenými hrozny obtočená okolo černého kolíku. V příčném rameni kříže je provázená dvěma červenými liliemi.

Blason vlajky: Zelený list s bílým středovým křížem a s rameny širokými tři jedenáctiny šířky listu. Ve svislém rameni kříže je zelená vinná réva se čtyřmi zelenými hrozny obtočená okolo černého kolíku provázená ve vodorovném rameni dvěma červenými liliemi. Poměr šířky k délce listu je 2:3.

Doprava

Okrajem vesnice vede železniční železniční trať Brno – Hrušovany nad Jevišovkou-Šanov, na které se nachází zastávka Dolenice.

Pamětihodnosti

Kaple Pozdvižení svatého Kříže na návsi
Socha svatého Jana Nepomuckého
Krucifix u kaple na návsi

Reference

↑ ^a ^b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 112.
↑ HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek I. A–L. Praha: Academia, 1970. 573 s. S. 185.
↑ HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek II. M–Ž. Praha: Academia, 1980. 962 s. S. 266.
↑ Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848–1960, sv. 9, 1984.
↑ TRŽILOVÁ, Šárka. Komunální heraldika okresu Znojmo v letech 1993-2016 [online]. Brno: Masarykova univerzita, 2017 [cit. 2023-02-01]. Dostupné online.