Doktor sociálně-politických věd

Doktor sociálních věd, od 1. září 1980[1]doktor sociálně-politických věd[2] (dříve též doktor sociálních, resp. sociálně politických nauk,[3] z lat. rerum socialium doctor, zkratka RSDr. umisťovaná před jménem) je akademický titul udělovaný pouze v období komunistického režimu v Československu absolventům Vysoké školy politické ÚV KSČPraze, Vojenské politické akademie Klementa GottwaldaBratislavě a také některých dalších škol politického zaměření, kteří svá studia ukončili státní rigorózní zkouškou ze zvoleného společenskovědního oboru a jeho širšího základu. Méně známý je titul doktor sociálních věd s toutéž zkratkou RSDr., který se udílel v letech 19491952 absolventům Vysoké školy politické a sociální, tedy naopak vysoké školy zrušené po únorovém převratu (zákonem č. 227/1949 Sb.).

Tento titul se již v Česku v současnosti neuděluje, ale zůstává v platnosti, resp. tedy nabyté vzdělání či kvalifikace absolventa, vedle ostatních doktorátů na základě rigorózních zkoušek (tedy formální kvalifikací se řadí na úroveň 7 v ISCED). Tento tzv. malý doktorát,[4] stejně tak jako další, jsou platné v Česku, event. na Slovensku, platí pro ně i stejný zápis – zkratka titulu se případně píše před jménem a od jména se odděluje mezerou (např. RSDr. Jan Novák; někdy se zkracuje na „dr.“, popř. na začátku větného celku jako „Dr.“).

Zkouška

Studium bylo jak denní, tak i dálkové, jako na ostatních vysokých školách. Jeho absolvování a úspěšné složení státní rigorózní zkoušky ale nebylo automatickou a jednoznačnou podmínkou k udělení toho. A naopak, v případě náležitých studijních výsledků a dobrých výsledků v praxi (bylo třeba doložit nejméně pětiletou úspěšnou politickou praxi), mohlo dojít k tzv. zkrácenému rigoróznímu řízení a titul byl udělen rovnou, což byla praxe i při ostatních rigorózních řízeních jiných doktorátů.[5]

Státní rigorózní zkouška mohla být na Vysoké škole politické vykonána v jednom z těchto oborů:[6][7]

Kritika

Budova bývalé Vysoké školy politické v Praze

Protože tento titul (míněno po roce 1966) získávali obvykle komunističtí funkcionáři a jednou z podmínek pro udělení byla kandidátova politická spolehlivost k ideologii a předpoklad této spolehlivosti i ve výkonu odborné i politické funkce,[8] stal se držitel, který byl veřejnou osobou – funkcionářem, terčem řady vtipů a narážek a lidových pejorativních výkladů jeho zkratky: „rozhodnutím strany doktor“,[9] „Rerum Srandarum Doctor“, „rodné strany doktor“[10], či „rozum strana darovala“.[11] Samotná Vysoká škola politická v Praze se dle svého umístění pejorativně nazývala „Vokovická Sorbonna“.

Odkazy

Reference

  1. Lumír Klimeš, Slovník cizích slov, SPN Praha 1981 (str. 623)
  2. Zákon č. 39/1980 Sb. o vysokých školách, § 44, odstavec 2f:"absolventům Vysoké školy politické ústředního výboru Komunistické strany Československa a absolventům Vojenské politické akademie Klementa Gottwalda titul "doktor sociálně politických věd" (ve zkratce "RSDr.")"
  3. Zákonné opatření předsednictva Národního shromáždění č. 92/1966 Sb.
  4. Postup podle ekvivalenčních dohod - Slovensko, Polsko, Německo, Maďarsko a Slovinsko [online]. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky [cit. 2019-04-30]. Dostupné online. 
  5. § 3 a 4 vyhlášky rektora Vysoké školy politické ÚV KSČ č. 40/1967 Sb., o zpětném přiznávání titulů
  6. Vyhláška rektora Vysoké školy politické ÚV KSČ č. 39/1967 Sb., rigorosní řád
  7. Zápis schůze Poslanecké sněmovny ze dne 28. března 1997
  8. Poslanec ČSSD si škrtl část komunistického titulu, iDNES.cz, 1. 12. 2005
  9. Na pražské škole, kde se vzdělávají politici, působí vyučující s komunistickými tituly, iHNed.cz, 4. 11. 2009
  10. KDO BYL KDO v našich dějinách ve 20. století Archivováno 12. 6. 2011 na Wayback Machine., heslo JIČÍNSKÝ Zdeněk
  11. PRŮCHOVÁ, Kateřina. Školství v době komunismu [online]. Prezi.com, 2014-05-04 [cit. 2016-09-30]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

  • Slovníkové heslo RSDr. ve Wikislovníku

Zdroj