Doktor sociálně-politických věd

Doktor sociálních věd, od 1. září 1980[1]doktor sociálně-politických věd[2] (dříve též doktor sociálních, resp. sociálně politických nauk,[3] z lat. rerum socialium doctor, zkratka RSDr. umisťovaná před jménem) je akademický titul udělovaný pouze v období komunistického režimu v Československu absolventům Vysoké školy politické ÚV KSČ v Praze, Vojenské politické akademie Klementa Gottwalda v Bratislavě a také některých dalších škol politického zaměření, kteří svá studia ukončili státní rigorózní zkouškou ze zvoleného společenskovědního oboru a jeho širšího základu. Méně známý je titul doktor sociálních věd s toutéž zkratkou RSDr., který se udílel v letech 1949–1952 absolventům Vysoké školy politické a sociální, tedy naopak vysoké školy zrušené po únorovém převratu (zákonem č. 227/1949 Sb.).

Tento titul se již v Česku v současnosti neuděluje, ale zůstává v platnosti, resp. tedy nabyté vzdělání či kvalifikace absolventa, vedle ostatních doktorátů na základě rigorózních zkoušek (tedy formální kvalifikací se řadí na úroveň 7 v ISCED). Tento tzv. malý doktorát,[4] stejně tak jako další, jsou platné v Česku, event. na Slovensku, platí pro ně i stejný zápis – zkratka titulu se případně píše před jménem a od jména se odděluje mezerou (např. RSDr. Jan Novák; někdy se zkracuje na „dr.“, popř. na začátku větného celku jako „Dr.“).

Zkouška

Studium bylo jak denní, tak i dálkové, jako na ostatních vysokých školách. Jeho absolvování a úspěšné složení státní rigorózní zkoušky ale nebylo automatickou a jednoznačnou podmínkou k udělení toho. A naopak, v případě náležitých studijních výsledků a dobrých výsledků v praxi (bylo třeba doložit nejméně pětiletou úspěšnou politickou praxi), mohlo dojít k tzv. zkrácenému rigoróznímu řízení a titul byl udělen rovnou, což byla praxe i při ostatních rigorózních řízeních jiných doktorátů.[5]

Státní rigorózní zkouška mohla být na Vysoké škole politické vykonána v jednom z těchto oborů:[6][7]

Kritika

Budova bývalé Vysoké školy politické v Praze

Protože tento titul (míněno po roce 1966) získávali obvykle komunističtí funkcionáři a jednou z podmínek pro udělení byla kandidátova politická spolehlivost k ideologii a předpoklad této spolehlivosti i ve výkonu odborné i politické funkce,[8] stal se držitel, který byl veřejnou osobou – funkcionářem, terčem řady vtipů a narážek a lidových pejorativních výkladů jeho zkratky: „rozhodnutím strany doktor“,[9] „Rerum Srandarum Doctor“, „rodné strany doktor“[10], či „rozum strana darovala“.[11] Samotná Vysoká škola politická v Praze se dle svého umístění pejorativně nazývala „Vokovická Sorbonna“.

Odkazy

Reference

  1. ↑ Lumír Klimeš, Slovník cizích slov, SPN Praha 1981 (str. 623)
  2. ↑ Zákon č. 39/1980 Sb. o vysokých školách, § 44, odstavec 2f:"absolventům Vysoké školy politické ústředního výboru Komunistické strany Československa a absolventům Vojenské politické akademie Klementa Gottwalda titul "doktor sociálně politických věd" (ve zkratce "RSDr.")"
  3. ↑ Zákonné opatření předsednictva Národního shromáždění č. 92/1966 Sb.
  4. ↑ Postup podle ekvivalenčních dohod - Slovensko, Polsko, Německo, Maďarsko a Slovinsko [online]. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky [cit. 2019-04-30]. Dostupné online. 
  5. ↑ § 3 a 4 vyhlášky rektora Vysoké školy politické ÚV KSČ č. 40/1967 Sb., o zpětném přiznávání titulů
  6. ↑ Vyhláška rektora Vysoké školy politické ÚV KSČ č. 39/1967 Sb., rigorosní řád
  7. ↑ Zápis schůze Poslanecké sněmovny ze dne 28. března 1997
  8. ↑ Poslanec ČSSD si škrtl část komunistického titulu, iDNES.cz, 1. 12. 2005
  9. ↑ Na pražské škole, kde se vzdělávají politici, působí vyučující s komunistickými tituly, iHNed.cz, 4. 11. 2009
  10. ↑ KDO BYL KDO v našich dějinách ve 20. století Archivováno 12. 6. 2011 na Wayback Machine., heslo JIČÍNSKÝ Zdeněk
  11. ↑ PRŮCHOVÁ, Kateřina. Školství v době komunismu [online]. Prezi.com, 2014-05-04 [cit. 2016-09-30]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

  • Slovníkové heslo RSDr. ve Wikislovníku

Zdroj