Dobrodzień
| Dobrodzień | |
|---|---|
 Náměstí a radnice v Dobrodzieni
| |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 50°43′40″ s. š., 18°26′40″ v. d. |
| Stát |
 Polsko
|
| Vojvodství | Opolské |
| Okres | Olesno |
| Gmina | Dobrodzień |
  Dobrodzień / Guttentag
| |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 19,46 km² |
| Počet obyvatel | 3 690 |
| Hustota zalidnění | 189,61 obyv./km² |
| Etnické složení | Slezané, Němci, Poláci a další |
| Náboženské složení | římští katolíci, luteráni a další |
| Správa | |
| Starosta | Andrzej Jasiński |
| Oficiální web | www |
| Adresa obecního úřadu | Plac Wolności 1 46-380 Dobrodzień |
| Telefonní předvolba | +48 34 |
| PSČ | 46-380 |
| Označení vozidel | OOL |
| multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Dobrodzień (německy Guttentag a česky lze přeložit asi jako Dobroden) je město v jižním Polsku v Opolském vojvodství v okrese Olesno. Leží na historickém území Horního Slezska na řece Myślince, pravém přítoku Malé Pěny. Z geomorfologického hlediska se rozkládá na Opolské planině, která je součástí Slezské nížiny. K 31. 12. 2019 čítalo 3 690 obyvatel.[1] Zhruba pětina z nich (18,5 % podle sčítání lidu 2011)[2] se hlásí k německé národnosti, a město je tak od roku 2008 oficiálně dvojjazyčné. Poměrně vysoký je též podíl občanů slezské národnosti.[3]
Jak polský, tak německý název města je archaickou podobou pozdravu „dobrý den“. První písemná zmínka o městečku pochází z roku 1279. Jako součást Opolského knížectví patřilo do roku 1742 Zemím Koruny české, resp. Habsburské monarchii, načež po první slezské válce připadlo Prusku a do konce druhé světové války leželo na území německého státu (Německého císařství, Výmarské republiky, Třetí říše). K Polsku bylo přičleněno až v roce 1945. Přes silné historické vazby na Lubliniec, pod který spadalo vždy s výjimkou období 1922–1939, náleží od správní reformy z roku 1998 okresu Olesno.
Etnicky smíšená oblast Opolska nebyla podrobena tak důslednému odsunu jako například Dolní Slezsko, tudíž mnozí Němci zde po válce zůstali a v 90. letech se Dobrodzień stal jednou z bašt německé menšiny v Polsku. Její politická reprezentace získávala většinu křesel v zastupitelstvu obce a post starosty v každých volbách od roku 1990 až do roku 2018, kdy poprvé prohrála s uskupením Nowy Dobrodzień a je nyní (2020) hlavní opoziční stranou.
Nejvýznamnější historickou památkou Dobrodzieně je dřevěný hřbitovní kostel svatého Valentina z roku 1630. Nemalá část zástavby včetně klasicistní radnice, farního katolického kostela Máři Magdalény, bývalého evangelického kostela a zámku pochází z dob obnovy městečka po ničivém požáru v roce 1846.
Gmina Dobrodzień (Gemeinde Guttentag) zahrnuje město a šestnáct starostenských obcí v okolí včetně Vilémova (Bzinica Nowa/Wilhelmshort), osady založené českými pobělohorskými exulanty.
Partnerská města
Galerie
Odkazy
Reference
- ↑ Statistické údaje GUS k 31. 12. 2019
- ↑ Portál Němců v Polsku: „Další výsledky sčítání lidu“, 15.1.2015. www.vdg.pl [online]. [cit. 2020-10-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-02-18.
- ↑ Podle údajů dostupných na úrovní okresů: 13,7 % při sčítání lidu 2011, viz Spolek osob slezské národnosti: Slezská národnost v okresech podle GUS, 26.7.2013
Externí odkazy
- Oficiální webové stránky města
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Dobrodzień na Wikimedia Commons
