Dobře to dopadlo aneb Tlustý pradědeček, lupiči a detektývové

Dobře to dopadlo aneb Tlustý pradědeček, lupiči a detektývové
Žánr	zpěvohra (dětská opera)
Skladatel	Jaroslav Křička
Libretista	Josef Čapek
Počet dějství	2
Originální jazyk	čeština
Literární předloha	Josef Čapek: První loupežnická ze sbírky Devatero pohádek
Datum vzniku	1932
Premiéra	29. prosince 1932, Praha, Národní divadlo (činohra)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dobře to dopadlo aneb Tlustý pradědeček, lupiči a detektývové je zpěvohra o dvou dějstvích Jaroslava Křičky (op. 56) podle stejnojmenné pohádky^[1]Josefa Čapka. Premiéra se uskutečnila v pražském Národním divadle 29. prosince 1932 v podání jeho činoherního souboru.^[2]

Osoby a první obsazení

Obsah díla

Humoristický příběh vypráví o 95letém „kulaťačkém a červeňoučkem“ pradědečkovi, který je zrovna venku, když se spustí velký nečas a tak se rozhodně zajít do hospody. Zpívá si přitom veselou písničku „Doma kdo má, to co mám já, ať zazpíva aleleju…“ V hospodě si udělá pohodlíčko, dá si pár syrečků a džbánek piva a pozoruje přitom ostatní hosty, jak si objednávají jedno bizarní jídlo za druhým. Nakonec se ukáže, že ti hosti jsou loupežníci a mají zde svůj maškarní ples. Na scéně se objeví mladá slečinka, která se snaží pradědečka přimět, aby si s ní šel zatancovat. V hospodě zní polka a další divoký tanec. Pradědeček s díky odmítne, ale když nožku slečinky označí za „vrabce“, urazí ji. Okamžitě se jí zastane náčelník loupežnické bandy Lotrando a začne pradědečkovi vyhrožovat. Ten se jich ale nelekne a říká loupežníkům, že chce být jejich kamarád. Tvrdí jim přitom, že není tlustý pradědeček, ale že se za něj jen přestrojil a sám je přitom slavný zloděj a vrah Velevrah, který „zapíchl“ 60 mužů, 30 žen a 15 dětí. Když mu ale loupežníci začnou pro změnu říkat, že nejsou loupežníci ale detektivové, on jim zase tvrdí, že se za vraha jen vydával a že je slavný anglický detektiv. Když se z oné hospodské chásky přece jen vyklubají loupežníci, začnou pradědečkovi dávat lekce zlodějství. Nakonec jej čeká závěrečná zkouška, kdy se má neslyšně dostat z místnosti, ale vůbec se mu to nepodaří. V hospodě se nakonec objeví četníci a pradědeček je zachráněn a může si nakonec zazpívat: „prababičko, já tě mám rád, tys mé potěšení, jaké jiné není.“

Knižní podoba díla

U příležitosti uvedení zpěvohry vyšel její text ve stejném roce i knižně a to s ilustracemi na obálce od samotného autora textu.^[4] Roku 1933 vydaly Hudební matice a nakladatelství František Borový také klavírní výtah zpěvohry.^[2]

Zajímavost

Samotná Čapkova pohádka se stalo předlohou i stejnojmenné televizní pohádky režisérky Věry Jordanové. Hudbu k ní však složil jiný český skladatel Otmar Mácha.^[5]

Nahrávka

Místo a rok nahrávky: Brno, 1963, Rok vydání: 2016, Vydavatel: Český rozhlas, Distributor: Radioservis a.s.^[6]

Reference

Zdroj