Dluhonice (výhybna)
| Dluhonice | |
|---|---|
 Budova výhybny
| |
| Stát |
 Česko
|
| Kraj | Olomoucký |
| Souřadnice | 49°27′5,42″ s. š., 17°24′9,28″ v. d. |
| Provozovatel dráhy | Správa železnic |
| Kód stanice | 380428[1] |
| Trať | 270 |
| Zabezpečovací zařízení | RZZ AŽD 71[1] |
| Dopravní koleje | 5[1] |
| Nástupiště (nástupní hrany) | 2 (2) – neveřejná[1] |
| Prodej jízdenek |  |
| Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Dluhonice (nebo též Výh Dluhonice) jsou výhybna ve vesnici Dluhonice, ve které z trati Česká Třebová – Přerov odbočuje tzv. Dluhonická spojka, která umožňuje přechod vlaků na trať Přerov–Bohumín bez úvrati v Přerově.
Od roku 2019 probíhá rozsáhlá přestavba výhybny jako součást přestavby uzlu Přerov.[2] Od 16. listopadu 2022 je výhybna dálkově řízena z CDP Přerov.[3]
Budova výhybny
V období výstavby Dluhonické spojky byla v místě zastávky Roketnice, zřízené v roce 1892, postavena jednopatrová budova výhybny Dluhonice-Roketnice, v roce 1946 byl název změněn na Dluhonice. Drážní budovu vyprojektoval ing. Miloš Fikr v duchu geometrické moderny. V období 1970–1975 byla provedena adaptace provozní budovy a byl přistavěn patrový trakt.[4]
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d Plánek výhybny Dluhonice. Portál Provozování dráhy. SŽDC, říjen 2019.
- ↑ EUROVIA CS, a. s. Rozsáhlá modernizace železničního uzlu u Přerova pokračuje. Silnice Železnice [online]. KONSTRUKCE Media, 2020-07-20 [cit. 2020-12-11]. Dostupné online.
- ↑ NOVÁK, Petr. Centrální dispečerské pracoviště Přerov (prezentace). [s.l.]: Správa železnic, 2022.
- ↑ KREJČIŘÍK, Mojmír. Česká nádraží : (architektura a stavební vývoj). 1. vyd. Litoměřice: Vydavatelství dopravní literatury, 2003. Dostupné online. ISBN 80-902706-7-0, ISBN 978-80-902706-7-1. OCLC 53860685 S. 113.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Dluhonice na Wikimedia Commons
